Zjednodušeně řečeno existují tři hlavní oblasti, které ovlivňují váš život – výchova a prostředí, ve kterém jste vyrůstali, chování okolí a v neposlední řadě vaše vnitřní touhy a motivace. Na první pohled se může zdát, že se jedná o různé světy, ve skutečnosti jsou však neodmyslitelně propojené.
Vnitřní hlas bez ozvěny
Představte si, že se vám jako dítěti nedostávalo potřebné pozornosti (výchova). V dospívání a dospělosti si tuto potřebu kompenzujete například extravagancí nebo velkými ambicemi, abyste od vnějšího světa dostali to, po čem vám je prázdno (vnitřní touhy a motivace) a přitom často sledujete, jak vyhovět ostatním, aby se vám dostalo požadovaných reakcí nebo aby vás ostatní brali mezi sebe (chování okolí).
Pokud se celý proces ve vašem dospělém životě neodehrává tak, aby vás výsledek uspokojil, můžete zažívat úzkosti, smutek nebo stres, a to vcelku jednoduše. Zůstaneme-li u našeho příkladu, děje se to jednak proto, že jsou naše emoční reakce rychlejší než logické uvažování a za druhé proto, že ve skutečnosti neplníte potřebu po pozornosti, tedy lásce a přijetí, ale suplujete ji krátkodobě za pomocí potlesku, obdivu nebo údivu. Jinými slovy – vaší vnitřní prázdnotě nevěnujete opravdovou pozornost, kterou potřebuje. Přebíjíte jí spoustou práce, vyděláváním peněz, cvičením nebo společenskými událostmi. Ve chvíli, kdy vás atakuje úzkost a vy nerozumíte svému vnitřnímu prostředí, pravděpodobně ani nebudete vědět, proč je vám nedobře.
Možná jste se neztotožnili s výše popsaným příběhem. To ovšem neznamená, že nemáte jiný, svůj vlastní. Zažíváte-li opakovaně nepříjemné pocity a máte jich už plné zuby, je na čase podívat se do vašeho vnitřního světa a najít odpovědi na otázky, které vás trápí. Především jde o to, najít spojení se svým vnitřním kompasem, aby vás dokázal navést na tu správnou cestu k lepšímu životu. Nikde jinde totiž takové odpovědi nenajdete.
Hlasovky, gify, palce
V dnešním světě komunikujeme přes desítky platforem, nahráváme si hlasové zprávy, ovládáme korporátní řeč a excelujeme na poradách. Tu nejdůležitější komunikaci však opomíjíme, a tou je právě řeč naší duše. Nenasloucháme jí, nevíme, jak s ní mluvit, nevěnujeme jí pozornost a co hůř – velmi často ji ignorujeme.
Haló, tady rádio duše
Naše duše s námi rozmlouvá v emocích. Je-li jí dobře, jsme šťastní, pokud se trápí, je nám smutno. Začneme-li si všímat vysílání těchto nepřehlédnutelných signálů a věnujeme jí dostatek pozornosti a klidu, můžeme začít chápat, proč se cítíme, jak se cítíme. No a pokud signálům porozumíme a dáme si časem dvě a dvě dohromady, můžeme začít pracovat na dlouhodobých řešeních, které nám uleví. Nezáleží přitom na tom, jestli pochopíme, že musíme odejít ze vztahu, kde jsme psychicky týráni, změníme práci, která nás nebaví nebo navštívíme terapeuta, protože si s těmi šílenými vztahy už prostě nevíme rady.
Jak se napojit na vnitřní hlas
Meditujte. Klid a ticho je prostředí, ve kterém náš vnitřní hlas můžeme slyšet nejlépe. Ve chvíli, kdy se odpojíte od všedností, začíná promlouvat váš vnitřní svět.
Pište si deník. Myšlenky psané na papír pomáhají srovnat ty v naší hlavě. Pište bez obav cokoliv máte na srdci. Vracejte se ke svým zápiskům, abyste viděli, jak se proměňují a jaké důležité sdělení v nich zaznamenáváte.
Přemýšlejte o svých snech. Váš mozek vám ve spaní sděluje přes jedinečnou symboliku každému vlastní vnitřní touhy, obavy a potřeby. Pokud svému snu příliš nerozumíte, zaměřte se na pocity, které vás během snění provázely.
Všímejte si, co se děje s vaším tělem. Emoce k vám promlouvají i skrze vaše tělo. Když máme strach, svírá se nám žaludek, když jsme znudění, cítíme únavu, když se trápíme, nemáme chuť k jídlu nebo se naopak přejídáme.
Naladit se na frekvenci svého vnitřního kompasu chce vůli a pro začátek alespoň trochu sebelásky. Abyste totiž chtěli pracovat na své vnitřní spokojenosti, potřebujete se mít rádi. Pokud se na tu cestu vydáte, naučíte se mít rádi o to víc. Nikdo přeci nebude poslouchat někoho, na kom mu nezáleží.
