Již ani nevím, jak dlouho mě každým ránem provází jógová praxe. Někdy je to jen pár dechových cvičení a jemné protažení ještě v posteli, jindy se promění ve dvě hodiny trvající ranní dril se spoustou ásan a intenzivním protažením a posílením. Smysl je ale vždycky stejný, zastavit se, navnímat své tělo a přítomný okamžik hned s východem slunce a tenhle jedinečný pocit klidu, radosti a vyrovnanosti přenést do všech zbývajících částí dne.
Nádech, výdech. Nádech, výdech. Štěstí je stav mysli, který v sobě každý z nás může ráno probudit a podpořit nebo jej zadupat hluboko dovnitř a celý den mu nedovolit vyplout na povrch.
Každý, kdo se někdy alespoň trošku zajímal o jógu, ví, že zdaleka nejde jen o ten systém náročných cviků a často krkolomných pozic. Slyšeli jsme o power józe, ashtanga józe, core józe a spoustu dalších stylech. Jóga je ale především filozofie, možnost, jak si pozvat do života klid a spokojenost. Budeme-li pátrat po původním významu slova, pravděpodobně vám většina jogínu řekne, že jóga znamená spojení či sjednocení. Jak ale tohle „spojení“ chápat? Jóga by měla být cestou ke spojení naší mysli a těla a zároveň prostředkem, jak se spojit s našim okolím… bytostmi, přírodou, chceme-li dokonce vesmírem. Už pro tento jednoduchý fakt nemluvme o józe jako cvičení, ale vnímejme ji jako cestu a prostředek k nalezení vnitřní rovnováhy.
„Jógové desatero“ jako cesta k respektu k sobě i ostatním
Cesta jógy má podle starých tradic osm stupňů, které může jogín postupně překonávat a kultivovat tak svou mysl. První dva stupně nesou název Jama a Nijama a jsou souborem jakýchsi jednoduchých pravidel, jak se v běžném životě chovat k sobě i okolí. A co byste v nich našli? V podstatě všechno, co si představujete pod pojmem ctnostný člověk. Jogín by měl hovořit pravdu, neměl by se soustředit na materiální cíle, měl by vést krásný a čistý život bez zbytečného lpění na věcech, ale i lidech. Zároveň by měl být spokojen s životem, který dostal, a pracovat na sebeovládání. Nicméně abyste byli krásnými a chápavými lidmi, nemusíte studovat stovky let staré Patandžaliho Jógasútry, pozvěte si do života lásku, pochopení a respekt a v tomhle směru máte splněno!
Dech jako cesta ke klidu
Při mých prvních lekcích jógy jsem měla pocit, že se s tím dechem nadělá až příliš mnoho. Čím déle ale cvičím, tím více chápu, že právě dech nám pomáhá jednotlivé ásany prohloubit a prožít. Je to dech, díky němuž se popereme se stresem a nervozitou, a je to dech, který nás vlastně drží při životě. A tak mu věnujte denně několikrát alespoň pár minut. Chcete-li se do toho obout, můžete nastudovat složité dechové techniky, rytmické dýchání, zádrže a styly dechů. Pravdou ale je, že pro začátek úplně stačí prostě dýchat, a to pořádně, intenzivně a vědomě. Práci s dechem doporučují porodní asistentky, terapeuti, lékaři nebo třeba slavný Iceman Wim Hof. Díky dechu ovládnete procesy v těle, budete umět zklidnit mysl, tlumit bolest nebo se třeba jen poprat se stresovou situací.
Cvičení vám neuškodí
Pokud vás nikdo nepřesvědčí a vy prostě jógu budete pořád vnímat jen a jen jako sport, zkuste alespoň připustit, že málokteré cvičení (dost možná vůbec žádné) dokáže být takto úžasně komplexní a nabízí možnost posílit i protáhnout v podstatě každičkou část v našem těle. Pravdou také je, že neexistuje člověk, který by jógu nemohl cvičit. Těhotné ženy, senioři, výkonnostní sportovci, děti, lidé trpící chronickými problémy pohybového aparátu. Ti všichni mohou přijít na lekci na vhodnou lekci jógy a s jemnými variacemi praktikovat. Jeli pro vás těžké nalézt v každodenním životě prostor na sport, zařaďte tam alespoň párkrát týdně krátkou jógovou praxi. Stačí dva sety pozdravů slunce či několik dalších jednoduchých ásan a budete se jistě cítit mnohem lépe.
Relaxace a meditace
Pojem meditace si naše západní společnost tak trošku „znásilnila“ a používá jej k vyjádření ledasčeho a často to už nemá s původní jógovou meditací mnoho společného. Nicméně proč ne, když to povede k tomu, že si s uklidněním svých myšlenek bude hrát čím dál tím více lidí. Pokud se o tohle téma zajímáte, nabízí se naprosto nepřeberné množství literatury a je poměrně těžké vybrat tu správnou. Meditovat se dá ale v podstatě úplně jednoduše. Najděte si pár minut klidu a místo, kde jste sami, pohodlně se usaďte nebo položte, zavřete oči a prostě se snažte deset minut na nic nemyslet. Zní to lehce? Ale není, myšlenky se vám do hlavy budou vkrádat s šílenou dotěrností. Tak je aspoň po dobu těch pár minut zkrátka nehodnoťte a jen pozorujte.
Technika všímavosti
Jako o způsobu meditace se taky v posledních letech hovoří o tzv. všímavost nebo anglicky mindfulness. Její praktikování zní znova hodně lehce, v podstatě se stačí při jakékoliv činnosti, kterou děláte, soustředit jen a jen na ni a být myslí stoprocentně přítomen. Zkoušeli jste například mýt nádobí nebo běhat a nepouštět při tom myšlenky na špacír, ale pouze veškerou svou pozornost zaměřit na jednotlivé pohyby těla, pocity na kůži či vůni vzduchu?
Hrajte si se svými dětmi bez mobilu v ruce, připravujte večeři bez sluchového podkresu, hovořte s přáteli bez koukání na smartwatch a procházejte lesem bez sluchátek v uších. Právě tyhle okamžiky přímé pozornosti vám v životě zaručí pocity každodenního štěstí a pohody.
Potlačte své ego
Jógová cesta je celoživotní, je o hledání, je o všem tom cvičení, meditacích, dechových technikách a lásce k sobě i okolí. Cílem by mělo být dosažení věčné blaženosti. Vysoký cíl, že ano? Nestačilo by třeba jen potlačit to své ego? Potlačit tu snahu všechno stihnout, být ve všem nejlepší, dělat vše na sto procent, protože to tak dnešní společnost orientovaná na výkon očekává? Nestačilo by občas prostě jen být, dýchat a vnímat dětský smích, vůni trávy, jemný vánek na tváři a chuť jídla na talíři?
Takže buďte respektujícími bytostmi, dýchejte, cvičte, a hlavně jen tak buďte!
