Ztracené v myšlenkách: Proč chytré ženy s ADHD dostávají diagnózu až později

Petra Zeidlerová
19. května 2024

ADHD. Znáte? „Jasný, to mívají takové ty zlobivé děti. Hlavně kluci!” říkáte si teď možná. A je to pochopitelné, tihle zástupci ADHD jsou nejvíc vidět. Ale ADHD se netýká jen jich. Týká se holek. Týká se dospělých mužů. Dospělých žen. Může se týkat i vás.

Co to ADHD je?

Jako ADHD se označuje porucha pozornosti s hyperaktivitou, tu si můžete představit jako takovou škálu. U někoho převládá hyperaktivita, u někoho nepozornost, u někoho impulzivita. A od toho se odvíjí různé subtypy. Nejznámějším je ADD – porucha pozornosti bez hyperaktivity.

Jak dospělí lidé s ADHD přichází k diagnóze

Možná jste byli kdysi právě vy tím “zlobivým” dítětem. Rozumějte tím, které neustále běhalo, rvalo se nebo skákalo do řeči kamarádům. Dříve se diagnózy moc neřešily. Dostali jste nálepku: „To je ten sígr!” a hotovo. Naše společnost se od tohoto přístupu posunula. Naštěstí.

Když rodiče dnes vidí, že je jejich dítě v něčem jiné, řeší to. Nejde o nálepky, nejde o úlevy, jde o správný přístup k dítěti. Rodičů, učitelů, trenérů a vůbec všech, kteří jsou s dítětem v bližším kontaktu.

A právě v těchto okamžicích přichází z úst odborníků otázka: „A máte někoho s podobnou povahou v rodině?” Rodiče se zamyslí a často přichází na to, že mají. Někdy si uvědomí podobné rysy u sebe, někdy u svých rodičů, někdy u sourozenců. ADHD se často dědí. Ale vedou se diskuze, že porucha může vzniknout i v prenatálním období, kdy matka nežije zdravě. Kouří, pije, bere drogy. Nebo když dítě nemá při porodu dostatek kyslíku.

Profesor Radek Ptáček v podcastu Mozkovna uvádí, že ADHD bylo do roku 2013 oficiálně vnímáno jako dětská nemoc. V dospělosti jste na ni neměli nárok. Šmitec. Konec.

Teď už se ví, že s příchodem 18. roku života ADHD nemizí. Zůstává. Jen se časem mění jeho projevy.

V příručce pro dospělé s názvem “Porucha pozornosti a hyperaktivita” autorky uvádí:

„Hyperaktivní jedinec už nepadá ze židle, nepředbíhá ve frontě na oběd, ani nevbíhá bez rozhlédnutí do vozovky. Může však pociťovat velký vnitřní neklid, pohrávat si s prsty, tužkou apod., často ztrácí své věci (mobil, diář, peněženku, klíče…), zapomíná na domluvené schůzky nebo na ně přichází pozdě, zadané úkoly odkládá nebo zapomíná, je pro něj obtížné udržet si ve věcech i životě pořádek…”

Nepozornost

Jedním z příznaků ADHD u dospělých je nepozornost. Zakašlání, projíždějící auto, pípnutí telefonu. To vše člověka s ADHD vyruší a ztrácí linku hovoru. Netuší, co jste zrovna říkali. Nebo se zasní, na chviličku si v myšlenkách odlétne do svého světa. To se děje hlavně v případě, že vás životem provází diagnóza ADD.

MUDr. Jiří Renka uvádí ve své přednášce pro FTK UK typ člověka, který se dostane k diagnóze ADHD úplně nejpozději:

„Bude to typicky chytrá ženská. S velkou pravděpodobností nebude mít vyjádřenou tolik tu hyperaktivitu. Nelítá po třídě, nepere se. Sedí celkem v klidu v lavici. A tím, že je inteligentní, může docela dlouho proplouvat školským systémem. Až při výraznější změně v životě, což může být práce, mateřství a tak dále se mohou daleko více manifestovat příznaky.”

„Nevíš, kde mám klíče?” tuto otázku čas od času položí každý z nás, ale lidé s ADHD ji pokládají mnohem častěji. Podobně hledají i peněženku, mobil a další věci. Zkrátka netuší, kam to dali. Často také zapomínají. Na domluvené schůzky, na plnění úkolů, na výročí. V některých případech člověk cestou z koupelny do kuchyně zapomene i to, co tam jde dělat. Znáte? Doktor Jiří Renka ve své přednášce uvádí, že lidem s těžší formou ADHD se právě toto děje na denní bázi.

Mezi další příznaky ADHD patří také špatný časový odhad. Jde o to, že člověk na něčem pracuje, něco ho zaujme, tak to zkoumá. Zkoumá a zkoumá. A cože? To už je tolik? Pomóc, nestíhám.

Hyperaktivita

ADHD doprovází hyperaktivita. Tu si většina z nás představí právě jako toho chlapečka, který všude běhá, padá a pere se. To je jeden případ. Ale hyperaktivita se může skrývat také za neustálým klepání nohou, hraní si s propiskou, ošíváním se. Na vině může být nervozita, stereotyp, ale i ADHD. Člověk má zkrátka potřebu neustále něco dělat, v hlavě se mu honí spousta myšlenek a často tam vládne menší nebo větší chaos, který může vypadat následovně:

„Jsem unavená, měla bych odpočívat. Ale nestíhám, musím dodělat tu prezentaci. Potřebuju kafe. Jé, jahody, udělám si koktejl. Ne, nejdřív to kafe. Kafe a prezentace. Ale venku je pěkně a támhle mám běžecké boty, zaběhám si. Jen na půl hoďky, nastavím si budík. Telefon. Kde mám telefon?”

Impulzivita

Také občas řeknete něco dřív, než jste měli? Než jste si pořádně promysleli, jaké to vyvolá důsledky? Tipuji, že ano. Lidé s ADHD to dělají neustále. Něco řeknou, někomu ublíží a hned toho litují. Takové kolečko roztáčí i několikrát za den. Může za to jejich impulzivita. Jejich snížená schopnost ovládat své emoce. Někdo to zvládá líp, někdo hůř.

Obecně platí, že lidem s ADHD stačí menší impulz a ten vyvolá větší reakci než u lidí bez této diagnózy. „Tak ty mě budeš předjíždět blbečku? Počkej, já ti ukážu!” klasická situace za volantem. Ale nejde jen o vztek, jde třeba i o radost. Příklad? Šéf řekne na poradě vtip a všichni se mu zasmějí. Jen jeden člověk se zasměje o trochu víc a o trochu déle než ostatní. I tak se občas ADHD projevuje.

Možná už jste někdy zaznamenali pojem “impulzivní nakupování” i za tím se může skrývat ADHD. Člověk je z práce unavený, přetížený, potřebuje ventil. A tak nakupuje. Nakupuje věci, které ve skutečnosti nepotřebuje. A za peníze, které musí zase vydělat. Pak je z práce unavený, přetížený… Začarovaný kruh.

Hyperfokus

ADHD i ADD v názvu nese sousloví “porucha pozornosti”. Někdy s hyperaktivitou, někdy bez ní. Paradoxní je, že lidé s touto diagnózou se dokáží soustředit skvěle. Dokonce až heroicky. Jen je tu jeden háček – musí je to bavit. Tady je příklad:

„Celý večer jsem pracovala na článku o šikaně. Úplně mě to pohltilo. Hledala jsem si studie, prošla zahraniční weby, mrkla na dokumenty o agresorech. Vůbec jsem nejedla, vlastně jsem ani nepila. Spala jsem asi 3 hodiny. Ale nevadí, mám parádní rešerši. Škoda, že zítra odevzdávám článek o umělé inteligenci a ne nějaký o šikaně.”

Člověk s ADHD si zkrátka nevybírá, co ho chytne. Na co svůj “dar” v podobě hyperfocusu využije.

Na co si dát pozor

ADHD se pojí s dopaminem a serotoninem, stejně jako řada jiných duševních poruch. Co to v praxi znamená? Člověk se musí snažit o trochu víc, aby byl tak v pohodě jako ostatní. Jako ti, kterým dopamin a serotonin v těle fungují správně.

Další potíž se skrývá v tom, že lidé s ADHD mnohem častěji někdo kritizuje. A to vám na sebevědomí moc nepřidá. Není divu, že v pubertě přichází velké vnitřní napětí a úzkost. Dívky se s ní v některých případech vyrovnávají tak, že přestávají jíst. Chlapci sahají po drogách a alkoholu.

Pan profesor Radek Ptáček v podcastu Mozkovna zmiňuje jeden zajímavý paradox. Říká, že existuje problém ADHD versus poruchy příjmu potravy, ale ještě větší problém vidí v ADHD versus obezita.

„Cože? Jak může být člověk obézní, když je hyperaktivní? Vždyť se pořád hýbe, ne?” říkáte si teď možná.

Problém se skrývá v cukru. Lidé s ADHD mají větší chuť na sladké, získávají tak energii, udržují balanc. A pak je tu také nedostatek pohybu v dětství. Zvládnout dítě s ADHD při nějaké řízené pohybové činnosti je velká výzva. A tu málokterý trenér ustojí.

Neléčený člověk s ADHD si do dospělosti často přináší balíček s úzkostmi, depresemi a závislostmi. Svou psychickou nepohodu může tlumit alkoholem, léky nebo se vydá tou lepší cestou – vyhledá pomoc.

Co s tím?

Dočetli jste až sem a hlavou vám běží: „Tak já možná to ADHD taky mám!” Nejlépe to zjistíte tak, že se objednáte k odborníkovi a vše s ním proberete. Ten stanoví diagnózu. Počítejte ale s tím, že bude potřebovat nějaké informace z vašeho dětství. A to od lidí, kteří už byli v té době dospělí. Rodiče, prarodiče, tetičky. Jde o to, že vy si některé zážitky pamatujete dětskýma očima, odborník potřebuje oči dospělé.

O ADHD si můžete něco přečíst, něco poslechnout. V této oblasti se více vzdělat, to vás dovede k většímu pochopení. ADHD i sebe sama. Také pomáhá pravidelný pohyb, minimalismus, využívání to do listů a respektování své odlišnosti. Vlídnost.

ADHD s sebou nepřináší jen negativní věci, přináší i velkou míru kreativity a obrovskou energii. Brilantní herečka Emma Watson, známý záchranář MUDr. Marek Dvořák nebo frontman skupiny Maroon 5 Adam Levine, jsou toho jasným důkazem.

Zdroje a další zajímavé odkazy k tématu:

https://www.nzip.cz/clanek/677-adhd-u-dospelych