Co se děje v hlavě mladého člověka, který prožívá depresi? A existuje cesta, jak se dostat z těchto stavů ven? O tom vypráví autobiografický animovaný VR snímek Tmání režiséra Ondřeje Moravce. Výtvarnou stránku projektu vytvořila Bára Anna Stejskalová, nominovaná na Českého lva za snímek Jsme si o smrt blíž.
O filmu
Tmání je autobiografický animovaný film, který využívá virtuální realitu k zobrazení autentických zážitků mladého člověka s depresí. Přináší nejen hluboký vhled do „temné noci duše“, ale i naději a cestu, jak se s nemocí vyrovnat. Na této cestě provází diváka hlavní hrdina Ondřej. Sdílíme jeho pocity při prvních depresivních epizodách na rodinném výletě v dětství, na univerzitě při snaze o perfektní výsledky, i později v práci při každodenních zápasech s depresivním „tmáním“. Spolu s ním divák prochází interaktivním příběhem, může se doslova dotknout jeho světa a podat hrdinovi pomocnou ruku.
Film má už za sebou úspěch na mezinárodním poli: byl vybrán do soutěžní sekce Venice Immersive na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách. Jde o vůbec první český VR film, který byl podpořen Státním fondem kinematografie a byl premiérován na prestižním áčkovém filmovém festivalu. Od 10. listopadu letošního roku bude film možné vidět v pražském centru současného umění DOX, kde vyroste pro film speciální instalace. Chystají se také pop-up projekce v kinech a další akce.
„Tmání reflektuje aktuální problém, který se týká řady lidí a po covidové situaci ve velké míře i dětí. Snaha otevřít uměleckým projektem takovéto zásadní téma prostřednictvím autentické zpovědi autora, vysoká kvalita uměleckého zpracování a zároveň vzdělávací rozměr projektu pro nás byly jasnými indiciemi, proč zařadit Tmání do programu DOXu,“ říká programová ředitelka DOXu Michaela Šilpochová.
ROZHOVOR S REŽISÉREM FILMU
Co znamená Tmání?
To slovo pro mě představuje místo nebo prostředí, ve kterém se deprese odehrává. Až uvidíte film, lépe si představíte, co se pod slovem tmání skrývá.
Byla pro Vás tvorba filmu formou terapie? Změnil se Váš pohled na depresi?
Změn bylo určitě víc. Můj pohled se posunul. Nejvíce si uvědomuji, že ve chvíli, kdy se s depresí potkám znovu, už si ten pocit, to samotné prožívání zhmotňuji ve vizuální podobě démona, který je vidět také ve filmu. Do té doby jsem neměl konkrétní reprezentaci prožívání deprese. Možná se to zdá jako maličkost, ale když si zhmotníte do konkrétní formy bolest nebo smutek, opravdu to pomáhá. Najednou to vidíte více z nadhledu. Říkáte si: „Tohle není nejsem já. Je to jen nějaká moje část, která má určité rysy.“
Může být film pro někoho vyloženě nevhodný?
O tom jsme samozřejmě přemýšleli už při tvorbě. Záměrně jsme nešli příliš hluboko. I proto je film doprovázen hlasovou interakcí, která má za cíl navést diváka na cestu ven. Film obsahuje techniky, které mohou zlepšit celé prožívání. Mě osobně právě techniky, které zmiňuji ve filmu, pomohly. I přesto diváci reagují velmi emotivně. Při premiéře v Benátkách, přišla Italka, která viděla film jako úplně první a když si sundavala brýle, viděl jsem, jak pláče.
Jestli to vyloženě pro někoho vhodné není, je pro mě otázka, kterou potřebuji prozkoumat. Na začátku projekce je varování, že byste se na film neměli dívat, pokud se necítíte dobře nebo jste dokonce v depresi. Když jsem se ale bavil například s mými kamarády, kteří prožívají deprese také, říkali, že se těší, až jej uvidí. Spíš si tedy myslím, že to člověku může pomoci.
Chystáte novou tvorbu?
Ano, chystám. Připravujeme dva VR filmy zabývající se válkou na Ukrajině. Jeden z filmů bude 360stupňová filmová VR projekce. Druhý film bude rozsáhlejší a velmi interaktivní.
Bára Anna Stejskalová, výtvarnice filmu Tmání, připravuje nový loutkový stop-motion muzikál, který se odehrává pod vodou. Nese název Devět milionů barev. Ústředním tématem je schopnost přijetí navzdory různým pohledům na svět. Vyjít má v roce 2024.
