Peníze jako platidlo mělo své předchůdce například v mušlích a až poté v drahých kovech, které se nejprve vážily a až později se s příchodem mincí začaly přepočítávat. První ražené mince se objevily v 7. století př. n. l. Kovové mince a bankovky vznikly kvůli omezení, která nesl barterový obchod. Kdo uměl ušít boty a potřeboval například vejce, musel najít někoho, kdo potřebuje ševcovy boty, má vejce a je zároveň ochoten zboží směnit. Vzácné kovy se pomalu staly univerzální hodnotou, jelikož se daly směnit libovolně dále a šlo je uložit nebo skladovat, aniž by podlehly zkáze. Platidlem se staly také proto, že se blyštěly a evokovaly v lidech bohatství a vzácnost.
Vstupenka do společnosti
Peníze se v průběhu dějin velmi přirozeně staly také určitou vstupenkou do společnosti. Lidé se rozdělili do několika základních skupin, které v jiných formách přežívají do dnešní doby. Vznikla šlechta, poddaní, panovníci a chudí, kterým se přezdívalo také chátra. Chudí byli ve společnosti vnímáni jako ti podřadní a méněcenní. Kastování společnosti bylo morální záležitostí a například rozhodnutí v manželských svazcích bývalo mimo jiné ovlivňováno movitostí partnerů.
Tak jako dnes, i tenkrát bylo pro některé snazší a pro druhé obtížnější peníze vydělat. Někteří zástupci lidu, a to napříč společenskými vrstvami, začali peníze krást a vymýšleli různé lsti a podvody, jak se k bohatství dostat. Nezřídka kdy byl člověk kvůli moci nebo penězům zavražděn nebo v lepším případě podveden. Někoho přepadnout a okrást bylo tenkrát jednoznačně jednodušší než dnes, a proto k těmto trestným činům, jak je známe dnes, docházelo mnohem častěji. V dnešní době kamerových systémů, mobilních telefonů, elektronického bankovnictví a bezpečnostních složek nelze peníze tak snadno odcizit.
Digitální krádež
V 21. století jsme svědky nárůstu hackerských útoků, dezinformací, podvodných reklamních sdělení, které jsou ve své podstatě jen složitějšími loupežemi oproti prostým přepadením na ulici. Jmenovatel je ale ve všech případech společný – dostat se ke jmění.
Peníze představují i jistou formu svobody. Lidé, kteří mají peněz dostatek nebo spíše nadbytek, se nemusí příliš trápit tím, jestli zvládnou zabezpečit rodinu a své příbuzné, mohou si snadněji zpříjemnit bydlení, nosit hezké šaty, jezdit na dovolené a tak dále.
Dnešní doba je ovšem oproti historii trochu jinačí. Člověk nemusí mít příliš mnoho peněz, aby mohl bydlet, stravovat se nebo šatit. Navíc funguje ať už jakkoliv efektivní sociální systém, neziskové organizace a další instituce a prostředky, které pomáhají chudým nebo sociálně slabším. Práce je dostatek, dokonce v posledních letech se trh potýká s převyšující nabídkou. Blahobyt je skutečně všudypřítomný.
Prokletí peněz
S materiálními věcmi se to má ale trochu jinak. Pokud si toužíme koupit například první auto a podaří se nám ušetřit peníze na jeho koupi, už po velmi krátké době od peněžní směny chceme auto rychlejší nebo novější. Nejvíce se těšíme z materiálních věcí těsně předtím, než je získáme. Od momentu, kdy je začneme vlastnit, nám už velké nadšení nepřináší a postupně začínáme toužit po něčem lepším nebo jiném. Řekla bych, že právě takový už je jejich úděl.
Všimněte si, jak se k tomu, co bychom chtěli, postupně začínají přidávat přídavná jména, a jak po uspokojení jedné potřeby, se začíná zakrátko stupňovat přání, které je zase o něco náročnější.
Chtěl bych auto. Chtěl bych hezké auto. Chtěl bych hezké a rychlejší auto. Chtěl bych hezké, rychlé a velké auto. Ostatně tak to se statky chodí. Často nás stojí nemálo úsilí a vyžadují velké množství času a naší energie. Po jejich nabytí ale přicházejí lepší a další statky, které bychom si chtěli dopřát.
Vydělávej víc než oni
Protože jsou peněžní prostředky pro naše právoplatné začlenění do ekonomicky fungujícího systému podstatné, jako následek vznikají také nevyřčená i vyřčená porovnávání s druhými a jistá forma soutěživosti a závisti, která se u každého projevuje trochu jinak. Nehledě na to, že porovnávat svojí situaci s ostatními nepatří mezi hluboké hodnoty a naší vnitřní sebehodnotu silně poškozuje, mnohdy je takové porovnávání zavádějící. V době půjček, leasingů a splátkových kalendářů je těžké rozpoznat, v jaké situaci se vlastně který člověk nachází. Je nové auto na leasing, telefon na splátky, značkové oblečení na úkor zážitků a dovolených, nebo je dobře placená práce pro člověka tak časově náročná, že mu nepřináší radost, ale naopak stres a nedostatek času na jiný než pracovní život?
Táta by byl pyšný
Peníze jsou velké téma a zároveň i tabu. Lidé, ve snaze dostat se na uspokojivé místo ve společnosti, jsou často ochotni potlačit své opravdové touhy, přání a duševní potřeby kolikrát jen proto, aby si zachovali ve společnosti úroveň, profesní pozici nebo splnili očekávání druhých, převážně svých vlastních rodičů. A tak startují kariéry na plný plyn, nakupují statky a výkonné moderní technologie, díky kterým očekávají, že se budou cítit hodnotněji. Celý pomyslný úspěch pak je jen na oko a především nenaplňuje dlouhodobý pocit uspokojení a štěstí, který od bohatství ve skutečnosti očekáváme.
Peníze nebo život
Všechno stojí přeci peníze. Naučili jsme s nimi přepočítávat blahobyt, štěstí, volbu partnera, oblíbenost, perspektivu, dobrá pracovní místa, kvalitu našich dovolených a trávení volného času. Kdo neinvestuje, jakoby nebyl součástí pokroku dnešní doby. Ekonomika našich životů tak velmi snadno předbíhá naší skutečnou vnitřní spokojenost. Morální úsudek, činy a naše rozhodnutí jako by nebyly důležité, ale přitom jsou to právě naše hodnoty, chování vůči sobě a svému okolí, co definuje naše skutečné vnitřní bohatství.
Práce, ve které budeme šťastní je často ta, kde se cítíme dobře v kolektivu dalších lidí, ta která nás baví a ve které se můžeme realizovat a až druhotně je to práce, která nám přináší velké peníze. Bohatý partner nám může poskytnout pocit bezpečí a jistoty, na druhou stranu to, co mu dá dlouhodobou hodnotu je partnerovo chování vůči nám a péče a láska, kterou nám věnuje. Drahá dovolená a luxusní resort dokáže způsobit wow efekt z nádherných míst a průzračného moře, ale to, jestli si z ní odneseme krásné vzpomínky záleží na tom, s kým jí sdílíme nebo jak se cítíme uvnitř sami sebe. Protože pokud jsme na dovolené a máme čas si odpočinout, tak naše vnitřní prostředí se projeví právě v těchto časech klidu a relaxace.
Nejlepší věci jsou zadarmo
Ve společnosti, ve které existujeme, je pro přežití důležité vydělávat peníze, abychom mohli bydlet, jíst, šatit se, a stýkat se s dalšími lidmi. To vše souvisí s penězi. Zamyslete se ale nad tím, co vás popravdě naplňuje dostatkem a bohatstvím, po kterém všichni tak bažíme? A jestli si třeba sháňku po hmotném bohatství jednoduše nekompenzujeme absenci našeho duševního?
Za to, jak se cítíte, nemůže vaše finanční situace, ale to, jakým člověkem sami pro sebe jste. Jít do hloubky svých skutečných potřeb a splnit si je vyžaduje něco jiného než stres a dřinu, na rozdíl od shromažďování jmění. Jsou jimi klid, koncentrace, otevřenost a upřímnost. A i to je práce. Jen docela jiná. Nemůžete si na ni sáhnout a nedostanete za ní peníze. Dostanete za ní totiž mnohem víc. Získáte opravdové přátelé, rodinu, jinými slovy lásku a oporu. Pocítíte dlouhodobě spokojenost, vděk, vnitřní klid a to jen díky sobě samým a zcela zadarmo. Tak ruku na srdce. Kdo z vás to má?
