Když byste měli ohodnotit své sebevědomí na škále od jedné do deseti, kterým číslem byste ho oznámkovali? Podobný průzkum u nás provedla agentura Ipsos a dobrala se ne příliš dobrých výsledků. Například ženy mají o několik bodů nižší sebevědomí než muži. Minimálně feministky právě teď přikyvují a nediví se, že tomu tak je. Co ale s tím? A kde se vysoké sebevědomí dá vůbec získat?
Průzkum proběhl v roce 2021 a získal zajímavá data. Kromě míry sebevědomí, kterou muži v průměru uváděli ve výši 6,7 bodů, ženy hodnotily na škále okolo 6 bodů. Nejméně si pak věří dospělí od 18 – 24 let, kteří dosahují průměrného skóre 5,98 bodů.
Člověk si vytváří sebevědomí, nerodí se s ním
Sebevědomí se skloňuje stále více s úspěchem a spokojeným životem. Z vlastní zkušenosti s tím nemohu nic než jen souhlasit. Pokud totiž člověk věří, že může něčeho dosáhnout a co je důležitější, ví, že je v pořádku toho dosáhnout, je to skutečně prvním krokem k úspěchu. Nízké sebevědomí má totiž vlastnosti vůbec s ničím nezačít nebo se rychle vzdát a zničit touhu nebo přání v jejím samotném zárodku. Stejně tak, jako nám může sebevědomí klesnout, může také stoupat. Dá se dokonce kultivovat, zlepšovat a udržovat.
Nepředstavujte si, že sebevědomí je záležitost, kterou buď někdo má a nebo ne. Člověk se k němu může vědomě dopracovat a ve chvíli, kdy ho skutečně cítí a používá, jej také upevňuje.
Každá situace, každý dialog, setkání nebo rozhodnutí je ovlivněno mírou našeho sebevědomí.
Dřít za málo peněz
Jitka je ve své práci nespokojená. Její šéf na ní každý den předává tolik úkolů, že je není schopná stihnout ve své pracovní době. Zůstává přesčasy. Uvědomuje si, že kolegyně na podobné pozici vydělává víc peněz než ona, ale bojí se požádat o zvýšení platu. Když jí pak kamarád poradí, aby změnila práci, začne se ošívat strachem a úzkostí. Bojí se, že novou práci nesežene a přijde o obě dvě. Kromě nízkého sebevědomí Jitka neumí říct ne, protože se bojí, že by na ní v práci byli naštvaní nebo co hůř, že by jí vyhodili.
Odpovím podle toho, jak chceš, abych odpověděl
Nízké sebevědomí se projevuje naprosto ve všech odvětví vašeho života. Neumíte říkat ne, vybíráte si partnery, kteří si vás neváží, práci, která vás nebaví a jste roky a roky na jednom místě. S nedostatečným sebevědomím si totiž myslíme, že na víc nemáme nebo co hůř, že si nic lepšího nezasloužíme. Možná právě odtud pochází tolik používaná hláška “je to v hlavě.” Pokud si my sami nedovolíme mít lepší plat, práci, milujícího partnera, být šťastní, nikdo jiný nám to nezařídí.
Tys neměl jedničku?
Někteří rodiče utloukli sebevědomí svých dětí. Ne vždy chtěně a vědomě. Pokud srovnávají chování s chováním jiných dětí, kladou důraz na výkon a úspěch, mohou pokroutit vnímání hodnoty svých potomků velmi rychle. Pokud se něco podobného stalo i vám, nezbývá nic jiného, než začít hledat svoji sebehodnotu v dospělosti.
Neúspěch jako cesta a zkušenost
Stejně tak ovlivňuje vnímání nás samotných způsob, jakým jsme se v dětství mohli vyrovnávat s našimi neúspěchy. Možná si myslíte, že právě sebevědomí lidé nezažívají neúspěchy. To ale není pravda. Rozdíl je v tom, jak k nim přistupují. Když se něco nepodaří podle vašich přání neznamená to, že jste k ničemu. Jen to znamená, že jste šli špatnou cestou nebo se stalo něco, s čím jste nepočítali. Nikdo se nenarodil s návodem na bezchybný život a tak jediné, co nám všem zbývá, je zkoušet. Pokud sebevědomí lidé i přes neúspěch chtějí touhy dosáhnout, zkouší další cesty. A často se stává, že při té cestě narazí na něco, co jejich dráhu odkloní k něčemu jinému. A to je normální a naprosto v pořádku.
Sám sobě vězněm
Přemýšlejte, jaké nároky na sebe kladete a v čem si nevěříte. Nestačí jen vědomí, že vám nějaké to sebevědomí chybí. Je potřeba také najít odvahu znovu si ho vytvořit. Nabízí se nejlepší možné řešení, a tím je návštěva psychoterapeuta. Pokud však nejste dostatečně odhodlaní na změnu svého životního přístupu, začněte s malými osobními krůčky.
Ptejte se, jak se cítíte
S nízkým sebevědomím kromě jiného ztrácíte schopnost rozeznat svoje potřeby, protože je nevědomě ignorujete. Skvělým způsobem, jak jim naslouchat, je následující cvičení, které vám nemusí zabrat více jak 10 minut.
Posaďte se pohodlně do křesla nebo na židli a zavřete oči. Několikrát se zhluboka nadechněte a volně vydechnete. Vraťte se ke svému přirozenému dechu a jenom vnímejte, jak se cítí vaše tělo. Postupně skenujte od prstů na nohou až po temeno hlavy, jak se která část vašeho těla cítí. Ptejte se v duchu, jak vám je a co byste potřebovali, aby vám bylo třeba jen o píď lépe.
U prvních cvičení můžete pocítit obyčejnou žízeň, únavu nebo chlad. Po každém cvičení si dopřejte, o co si vaše tělo požádalo. Pokud budete cvičení “Jak se cítím?” opakovat každý den, časem s vámi kromě vašeho těla začne komunikovat i mysl. Myšlenky nechte v prvních týdnech jen procházet a všímejte si, že se objevily.
Ne, neudělám tu práci za tebe
Asertivita je jedním z nástrojů komunikace zdravého sebevědomí. Umění říkat ne nám poskytuje ztracenou energii na věci, kterým bychom se chtěli skutečně věnovat. Kromě toho, že nás nízké sebevědomí drží na místě, ubírá nám také energii potřebnou k tomu, abychom se cítili dobře. Je to jako začarovaný kruh. Plýtváme energií a časem na činnosti a rozhodnutí, které dělat nechceme, kvůli druhým a nezbývá nám žádná k tomu, abychom vytvářeli spokojený život sami pro sebe.
Ze všech fenoménů duševního rozvoje je pro mě právě sebevědomí jedním z nejsilnějších. Pokud kultivujeme své sebevědomí, stavíme se na začátek rozvoje vlastního potenciálu, a tím i testujeme své osobní limity. Pokud začneme pokořovat naše cíle a touhy, otevřou se nám na obzoru nové. Kam až dojdeme závisí kromě sebevědomí také dalších věcech jakými jsou odhodlání, trpělivost nebo píle. Na samém startu je však vždy nejprve “chci se mít lépe” a “zasloužím si to.”
