Skrytá bolest a zkouška vztahu. Psychika žen po nečekaných potratech je stále tabu?

Tereza Kubešová
20. ledna 2024

Plánovaný i neplánovaný potrat představuje pro ženu jednu z nejtěžších životních situací, přesto se o ní často mlčí i mezi nejbližšími. Pár, který přijde o miminko, nemá možnost se se ztrátou vyrovnat a tiše trpí, někdy měsíce, jindy roky. Co se po potratu děje s tělem a duší ženy, jak ovlivňuje muže a jejich vztah?

Překvapivá statistika

Začněme statistikou. Potraty bohužel nejsou vůbec ojedinělou záležitostí. Data z výzkumů ukazují, že dochází až k 23 milionům přirozených potratů ročně (nejde tedy o umělá přerušení těhotenství), a to u 15,3 % rozpoznaných těhotenství.[mepr-show rules=“217163″ unauth=“message“] Čísla se v jednotlivých zemích liší podle toho, jak je v nich potrat definovaný. Shodují se v tom, že jde o ztrátu nitroděloženího těhotenství před životaschopností plodu, odlišují se ale v určení jeho stáří a hmotnosti. Česká legislativa určila jako hraniční porodní hmotnost méně než 500 gramů nebo těhotenství kratší než 22 týdnů (pokud např. nejde hmotnost zjistit).

Do těchto čísel spadají jak spontánní potraty, tak mimoděložní těhotenství. V prvních týdnech těhotenství se navíc potrat podobá menstruaci a v řadě situací žena ani nemusí zjistit, že byla těhotná.

Spontánní potrat – vyloučení plodu z dělohy před ukončením 22. týdne těhotenství
Mimoděložní těhotenství – uhnízdění oplodněného vajíčka mimo dělohu (ve vejcovodu, vaječníku či dutině břišní)

Proč právě my aneb nejčastější příčiny

Zároveň je těžké určit, proč k potratu došlo. Nejčastějším důvodem jsou tzv. chromozomální abnormality vajíčka či spermie, ze kterých embryo vzniklo. Na straně ženy se může jednat o nerozpoznanou bakteriální či virovou infekci, metabolické či endokrynní problémy. Na případném potratu se také podílí kvalita mužských spermií a genetická souhra obou partnerů.

Svou roli hraje také nevhodný životní styl jako je kouření, alkoholismus, ale i obyčejný stres či práce na směny. Rizikovější věk u žen je pod 20 let nebo naopak nad 35 let, u muže je tato hranice zhruba 40 let. Stále více se skloňují také vlivy životního prostředí (znečištění ovzduší, pesticidy, kontakt s toxickými látkami v těhotenství). Většina párů se konkrétní důvod nedozví.

Zákeřné zamlklé těhotenství

Každý potrat je obrovskou emocionální zátěží. Většinou se ohlásí krvácením a silnými bolestmi v podbřišku. V případě zamlklého těhotenství ale žena netuší, že se něco děje.

Plod se přestane vyvíjet, ale stále zůstává spolu s placentou v těle matky. Hormonální činnost pokračuje a tělo se stále chová jako těhotné, včetně ranních nevolností či citlivějších prsou. Dokonce se stále mohou objevovat dvě čárky na těhotenském testu. Nešťastnou zprávu se žena dozví až během ultrazvukového vyšetření.

„Ve chvíli, kdy mi paní doktorka řekla, že na ultrazvuku neslyší srdíčko, zhroutil se mi celý svět. Nepočítala jsem s tím. Žádná s tím nepočítá. V 10. týdnu jsem cítila, jak hormony klesají na základní hladinu a těhotenství končí. Musela jsem ještě podstoupit revizi dělohy v celkové narkóze a poté jsem měla standardní šestinedělí,“ svěřuje se 34letá Marie, která o miminko přišla v 10. týdnu. S partnerem situaci nezvládli a rozešli se. Říká, že bez emocí dokázala o svém prožitku mluvit po více než dvou letech.

Když otěhotněla podruhé, jednalo se o mimoděložní těhotenství. „Díky partnerovi, který mi byl silnou oporou, jsem zkušenost prožila mnohem lépe. Obě zkušenosti mě pochopitelně ovlivnily, byly to takové „wake up cally“, kdy jsem měla možnost se soustředit na hodnoty a priority mého života. Tahle nucená introspekce mě emočně posílila,“ dodává Marie, která na své miminko s partnerem prozatím čeká.

Co se děje s tělem a duší ženy?

Po potratu dochází v těle ženy k poklesu hormonů (estrogenu a progesteronu) a ženy zažívají emocionální bouři, podobně jako například u PMS. K tomu se připojuje smutek, výjimkou nejsou úzkostné a depresivní stavy. Ještě několik dní po potratu mohou ženu trápit křeče v podbřišku či krvácení, děloha se stahuje a vypuzuje zbytky tkání. Během jednoho až dvou měsíců dojde u většiny žen k návratu menstruačního cyklu. Po tuto dobu je vhodné i počkat s případným dalším otěhotněním, aby se na něj tělo mohlo připravit.

Mnohem delší dobu většinou zabere vyléčit duši. Podle výzkumů se u žen, které se setkaly s potratem, nejčastěji objevují psychické problémy jako jsou úzkosti, deprese a PTSD, nebo dokonce sebevražedné myšlenky. Hodně záleží na tom, v jakém psychickém stavu žena byla před potratem a jaká je její rodinná a sociální situace. Dalším ohrožujícím faktorem je také neznámá příčina potratu, není výjimkou, že ženy neprávem obviňují samy sebe.

„Byla jsem na pokraji zhroucení, a to i přes to, že jsem už 3 dny po prodělaných komplikacích tušila, že to není v pořádku. I přesto mě to vzalo, když jsem se dozvěděla stoprocentní konec. V hlavě mi běžely otázky jako kde jsem udělala chybu? Nastala šílená bezmoc a pocit vyhoření, že mé tělo nedokáže donosit vytoužený plod,“ říká 32letá Anna, která prožila samovolný potrat. Naplno se s událostí vyrovnala až po dalším těhotenství, dnes má dvě zdravé holčičky. A co jí v těžkých chvílích nejvíc pomohlo? „Potřebovala jsem o tom mluvit, vědět, že nejsem na světě jediná, komu se to stalo a že je to vlastně celkem běžná věc (bohužel). Měla jsem kolem sebe skvělé lidi, kteří mě podporovali a ukázali, že život nekončí,“ svěřuje se.

Ztráta zasáhne celou rodinu

Psychické problémy se objevují také u mužů, výsledky výzkumu profesorky Annsofie Adolfsson z univerzity ve švédském Örebro ale ukazují, že truchlení probíhá u obou pohlaví rozdílně. Pro muže je navíc situace složitá v tom, že okolí nečeká, že i on prožívá trauma.

U žen se často objevují poruchy kognitivních funkcí (horší koncentrace, zapomínání), zhoršení vztahu sama k sobě, pokládání si otázek o smyslu života. Mohou se cítit osaměle a mít pocit, že nemají problém s kým sdílet, na druhou stranu se často společnosti záměrně vyhýbají.
Podobné studie prováděné na mužích ukazují, že projevy truchlení u mužů jsou velmi podobné truchlení u žen. Oproti nim ale o problémech méně mluví a cítí potřebu rozptýlit se jinou činností (vyšší pracovní nasazení, sport).

Právě kvůli těmto rozdílům často dochází v partnerstvích k nepochopení až konfliktům. Ukazuje se, že partnerské vztahy reagují na potrat velmi rozdílně. Některé páry spolu nedokážou o situaci nejen mluvit, ale nakonec vztah končí rozchodem či rozvodem. Pro jiné může být naopak velkým sblížením a vede k posílení vzájemné důvěry a lásky.

Kromě muže a ženy zasáhne potrat i sourozence nenarozeného dítěte. „Pro ty bývá situace z rodiny možná nejhorší. Dítě totiž v jeden okamžik ztrácí sourozence, ale i rodiče takové, jaké je znalo dřív. Jeho reakce pak závisí na jeho osobnosti, vývojovém stádiu a na tom, jak se se ztrátou vyrovnává rodina.“ říká psychoterapeut Martin Zikmund. „Pro truchlení potřebuje podporu dospělých, je nutné s nimi o ztrátě mluvit,“ doplňuje.

Jak mluvit s lidmi, kteří přišli o miminko?

Pro vyrovnání se ztrátou je klíčový dostatek času pro prožití smutku a také podpora okolí. Přišel někdo kolem vás o miminko a nevíte, jak reagovat? Dejte blízkým najevo podporu a tématu se nevyhýbejte, i když to i pro vás může být těžké. Nabídněte konkrétní pomoc, uvařte jídlo, vezměte ven děti, nebo je vyposlechněte. Psychologové obecně doporučují v těchto situacích vice poslouchat než mluvit. Určitě se vyhněte tomu, abyste situaci nějak hodnotili nebo zlehčovali.

Co říkat	Co neříkat
Je mi to moc líto.	Všechno se děje z nějakého důvodu.
Můžu ti nějak pomoct?	Bůh/příroda to tak chtěl(a).
Chceš si promluvit o tom, jak se cítíš?	Nemělo to tak být.
Dopřej si tolik času, kolik potřebuješ.	Neboj, budeš mít další děti.
Co bys potřeboval/a?	Jsi mladý/á a vše máš ještě před sebou.
Je v pořádku plakat.	Časem na to zapomeneš.
Jsem tu pro tebe.	Tohle se stává často.
Kdykoliv mi zavolej.	Buď vděčný/á, že máš zdravé děti.