Emocionální intimita reflektuje pocit blízkosti, propojení a sounáležitosti, který si v průběhu vztahu tvoříme a upevňujeme s druhou osobou, nejčastěji s partnerem. Intimní pouto nám dopřává pocit bezpečí, přijetí a pochopení. Ve vztahu pak dokážete vzájemně lépe porozumět emočnímu prožívání a snadněji odhadujete reakce.
Intimita jako hlavní pilíř
Emocionální intimita buduje základ dlouhodobým vztahům a představuje hlubší, a tím i pevnější spojení, které umožňuje člověku vyjádřit svoji zranitelnost beze strachu. Dovoluje nám být sami sebou, aniž bychom se obávali, že cokoliv, co uděláme, ohrozí náš vztah. Navíc citová intimita zlepšuje naši náladu aktivací neurotransmiterů pro dobrý pocit, a tím se uvolňují endorfiny, oxytocin, dopamin a serotonin.
Citová intimita ve vztahu ovšem nevzniká jen tak spontánně. Její budování a udržování vyžaduje čas a píli. Snažte se proto být k sobě trpěliví a udržujte si upřímný a otevřený komunikační prostor. Chcete-li ukázat, že máte zájem o pevný vztah a investujete do partnerových pocitů, pokládejte otázky, u kterých byste se normálně drželi zpátky. Zajímejte se, proč se váš partner cítí zrovna tak a tak, nebo myslí a jedná určitým způsobem.
Když se podíváte mimo svou bublinu a pokusíte se pochopit, proč váš partner reaguje tak, jak reaguje, posílíte tím i vzájemnou empatii. Právě jejím povzbuzováním učíte vztah překonávat neshody.
Hluboká intimita se nestaví z velkých gest, jak byste se mohli mylně domnívat. Skládá se zdánlivě malých a často tichých okamžiků, doteků, laskavých slov podpory, náklonnosti a lásky. Právě tyhle chvíle vás odmění momenty, ve kterých se při pouhém pohledu z očí do očích jeden druhému ocitnete v pocitech radosti a lásky, kdy vzájemně cítíte spojení a bezpečně víte, že stejně jako vy, jej cítí v daný okamžik i váš partner nebo partnerka.
Otevřenost a autenticita jde ruku v ruce
Vyplatí se mluvit o svých pocitech a být otevřený. Vysvětlete, co od vztahu potřebujete. Učte se vzájemně naslouchat. Oba potřebujete být slyšeni. Všechny vztahy mají vzestupy a pády, všichni do společného života vnášíme svou historii a všichni máme nárok na čas strávený mimo náš vztah, s tím, že někdy potřebujeme prostoru více a někdy méně.
Je náročné a svým způsobem odvážné dovolit si být zranitelný a otevřený. Nicméně je to jediný způsob, jak vytvořit silné a opravdové spojení s druhým člověkem.
Nedostatek emoční intimity navíc není dlouhodobě snesitelný – absence pocitů bezpečí a lásky negativně ovlivňuje celý vztah a velmi snadno jej dokáže zničit. V takovém vztahu se cítíme osamělí a mrzutí, uvádí norský psycholog Andreas Narum (zdroj: https://www.remainly.com/articles/what-is-emotional-intimacy).
Nejčastěji se cizopasníkem na emocionální intimitě stávají problémy s komunikací – pokud vy a váš partner nesdílíte své pocity, pravděpodobně se budete cítit citově vzdáleni. Bez komunikace se totiž obtížněji vzájemně pochopíte, a to může velmi snadno vést k hádkám a konfliktům, které také intimní pouto zeslabují. Není snadné být otevřený, když jste naštvaní, rozhořčení nebo nedocenění. V průběhu života je na vině také péče o děti, práce a další povinnosti. Mohou vnést do vztahu tolik rozptýlení, že jednoduše už ani nemáte čas se duševně s partnerem spojit. Emocionální intimitu narušují i „balvany“, které si do vztahu přinášíme z dětství, odžitých traumat a vzorců chování, které nám mohou bránit v budování intimity.
Emocionální intimita ovlivňuje i tu fyzickou. Studie publikovaná v Journal of Sex and Marital Therapy zjistila, že páry mají větší emocionální spojení, když jsou sexuálně spokojené. Sex sám o sobě sice není všelékem na zlepšení citového pouta, ale vyjadřuje prostor na to, abychom se naučili prozkoumávat partnerovy touhy, a to může vést k větším pocitům emocionálního spojení v ložnici i mimo ni.
Co ve vztahu prožíváte?
Pokud jsou tyto dva projevy intimity oddělené nebo nesourodé, pár nemusí být schopen vytvořit láskyplný a zralý vztah. Zatímco fyzická intimita umožňuje lidem vyjádřit a užít si své spojení na smyslové úrovni, emocionální intimita je nezbytná k tomu, aby se lidé cítili dostatečně bezpečně, aby si vybudovali a udrželi především trvalé spojení.
Být s někým fyzicky a emocionálně intimní vyžaduje několik předpokladů a sdílených složek, které popisuje psychoterapeutka April Eldemire (zdroj: https://www.psychologytoday.com/us/blog/couples-thrive/202211/why-emotional-intimacy-and-sexual-intimacy-go-together). Oba partneři musí být schopni nabídnout si důvěru, ochotu být upřímní ohledně svých největších obav a nejistot, ale také tužeb a snů, schopnost dávat jeden druhému všímavou, přítomnou a soustředěnou pozornost při probírání niternějších věcí.
Není však neobvyklé, že partneři nahlížejí na fyzickou a emocionální intimitu z různých úhlů pohledu. Například jeden z partnerů si může více vážit fyzické intimity, takže svou lásku může vyjadřovat především fyzickými doteky a cítí se nejmilovanější, když totéž dělá jejich partner. A naopak ten, který klade velký důraz na emocionální intimitu, se po hlubokém rozhovoru bude cítit extrémně naplněný a blízký, ale po sexu se může cítit odpojený, zvláště pokud druhý partner nechce mluvit.
U mnoha párů dokonce často předchází fyzická intimita a sexuální přitažlivost té emocionální. Stejně tak je možné cítit se emocionálně spojený s někým, aniž by vás fyzicky přitahoval. Vyplatí se ovšem přemýšlet o emocionální a fyzické intimitě jako o složkách, které vzájemně spolupracují. Zlepšení v obou sférách celkově posílí a vyrovná zdraví vztahu.
Mějte na paměti, že každý jsme jiný – někomu s problémy ohledně citové intimity poradí párová terapie, někdo si poradí sám, a někdo si neporadí žádným způsobem. Záleží především na nás – na naší energii, touze a odhodlání věnovat našemu vztahu čas, pozornost a lásku. Pokud vědomě pracujete na slabých místech vztahu, chcete druhého pochopit a vidíte smysl v harmonii a hloubce pouta mezi lidmi, je pravděpodobné, že si k sobě přitáhnete člověka, který vztahy vnímá velmi podobně jako vy.
