Nadechnout se čerstvého vzduchu do plných plic. Nechat lehký vánek pohrávat si se zatoulanými kadeřemi. Cítit na kůži chodidel něžný dotek trávy. Všechny tyhle momenty jsou krásně prosté, neověnčené rychlými konzumními zážitky a vůbec nic nestojí. Přesto nám dodávají neskutečnou energii, pocit uzemnění a zmenšují všechny naše strachy a stres. Proč si ale pobytu venku a v přírodě v dnešním životě dopřáváme tak málo a jak to udělat, aby jich bylo více?
V posledních letech vzniklo hned několik studií, které se zabývají snahou zjistit, kolik času tráví dnešní průměrný člověk v uzavřených prostorách. Světová zdravotnická organizace (WHO) se dopracovala k dosti děsivému výsledku: běžný západní člověk tráví uvnitř až 90 % svého času. Odstrašující, že? A to si uvědomme, že jsme stejní jako kterýkoliv jiný tvor na zemi a naše tělo těsný kontakt s přírodou velmi potřebuje pro správné fungování.
Velmi příznačný mi přijde poměrně nově zavedený pojem „Indoor generation“, který poukazuje na dnešní společnost žijící uvnitř a upozorňuje na to, že je to velmi rizikový faktor pro zdraví. Pojďme se podívat na základní fakta, proč je pobyt venku tak důležitý!
Čistý vzduch do každých plic
Mnozí z nás mají pocit, že venku nás čeká velmi znečištěný vzduch plný zplodin z výfukových plynů a zplodin z továren. Málokdo si ale uvědomuje, že vzduch v interiéru je vlivem nedostatečného větrání často až pětkrát znečištěnější než uvnitř. Mnohé domácnosti navíc bojují s vlhkem a plísněmi, což má velmi neblahý vliv na astma, a to zejména u dětí.
Samozřejmě nic nesmíme generalizovat. Ve velkých městech v některých smogových obdobích opravdu je venkovní vzduch velmi špatné kvality a větrání a dlouhý pobyt venku se nedoporučuje. Ale to lze snadno zjistit, stáhněte si do chytrého mobilu aplikaci Smog Alarm (http://www.smogalarm.cz/) a pokud je u vás ve měst vzduch špatný, vydejte se za lepším ovzduším dál.
Správný vývoj zraku díky pohledu do zeleně
Nedávno mě překvapilo zjištění, že jedním z vedlejších efektů trávení času uvnitř je i zhoršená kvalita zraku. Děti, které jsou neustále zavřené uvnitř, mají mnohem větší riziko krátkozrakosti. Pokud svým očím chceme nechat odpočinout, pobyt v zeleni a v přírodě je tím nejjednodušším řešením, které je v porovnání s cenami různých umělých slz směšně dostupný a mnohokrát funkčnější.
Pobyt venku většinou znamená pohyb
S pobytem venku je jistě z velké části spjat i pohyb. U dětí je například dokázáno, že při hraní venku vyvinou mnohem více fyzické aktivity než při hraní ve vnitřních prostorách. Navíc pohyb v neznámém a nerovném terénu plném překážek skvěle zlepšuje naši motoriku a intuici. Zrovna nedávno jsem pozorovala skupinku dospělých a dětí snažících se přeskákat po kamenech jeden malý potůček. Přiznám se, že mi bylo trapné se usmívat, ale ve skutečnosti mi vlastně celá ta situace přišla spíše k smíchu. Jak se naší generaci stalo, že přehopkat dvoumetrový potok po kamenném splávku je pro nás něco tak náročného?
Procházka pro psychickou pohodu
Jen v přírodě vedle vzrostlých stromů, vysokých kopců, líně plynoucích řek a uprostřed voňavých luk mi připadají všechny problémy jaksi menší a malichernější než mezi čtyřmi zdmi kanceláře před obrazovkou počítače, s mobilem v ruce a diářem hustě popsaným úkoly. Mimochodem v Japonsku dokonce vznikl speciální terapeutické směr „terapie lesem“, který se pomalu rozšiřuje také do Evropy a USA. I v Česku už najdete jeho zastánce. Známý je projekt Terapie v lese (https://www.terapievlese.cz/), kdy za svým terapeutem nezamíříte do uzavřené ordinace, ale dáte si společnou procházku přírodou.
Neodpustím si nedoporučit dvě skvělé knihy věnující se tomuto tématu. Kniha Pod širým nebem je hlubokým vyznáním bývalého švédského atleta o hledání duševního klidu v přírodě a zároveň jeho snaha sdílet zkušenosti z dlouhodobého života v přírodě. A pro začátek si pořiďte taky kreativní deník a průvodce Do přírody (https://www.alferia.cz/do-prirody-10437/), který vám pomůže nastartovat vlastní vědomou existenci právě díky cestám do přírody.
Denní dávka světla a vitamín D
Naše tělo z velké části funguje na principech biorytmů, jakýchsi cyklických procesů uvnitř, které nám pomáhají s perfektní funkčností. Téhle tematice se velmi podrobně, ale zároveň poutavě věnuje kniha Cirkadiální kód (https://www.melvil.cz/kniha-cirkadianni-kod/), v níž najdete dokonalé vysvětlení toho, proč naše tělo tolik potřebuje trávit čas na přirozeném denním světle. Právě pobyt venku tak může mít velký vliv na kvalitu našeho spánku, naši fyzickou kondici i funkčnost trávícího systému.
Mimochodem díky slunečnímu záření dokážeme v těle vytvořit dostatek vitamínu D, který je důležitý například pro náš imunitní systém.
A jak to udělat, abychom trávili venku více času:
- Přesuňte ven co nejvíce běžných aktivit: Číst či studovat nemusíte doma v křesle, ale v parku na lavičce. Příprava surovin k obědu může proběhnout klidně na terase. Jógu si zajděte zacvičit do nedalekého lesa.
- Vyvarujte se dopravních prostředků: Zkuste všechny kratší cesty tramvají, busem či autem vyměnit za krátkou procházku.
- Víkendy plánujte venkovní: Přes týden jsme často uvázáni v práci, ale o víkendu se přesuňme ven. Plánujme dlouhé procházky, pikniky, sport venku, práci na zahradě, posezení s přáteli u ohně.
- Naučte trávit čas venku i vaše děti: Dceru jsem naučila trávit venku několik hodin denně. I když mi samotné se občas už do zimy a deště nechce, sama mi zavelí: „Mami, už mě to nebaví, chci ven.“ A na to není výmluva.
