Jak můžeme zvrátit změnu klimatu hned teď?

Za současnou změnou klimatu, která se v posledních dnech projevuje rekordně vysokými teplotami (v Británii 19. července 2022 poprvé v historii naměřili přes 40 °C), stojí především globální oteplování, tedy dlouhodobé zvyšování průměrné povrchové teploty na Zemi, jež má na lidstvo i planetu ničivé dopady a je způsobeno hospodařením člověka na zemi.

Historické klimatické změny

Klimatické změny doprovázely planetu Zemi již od jejího samotného počátku. Když se však podíváme do historie, kdy proběhlo nejrychlejší přirozené oteplení po konci doby ledové, jednalo se o nárůst globální teploty o necelý 1 °C a trvalo to přibližně 1000 let. Zatímco dnes jsme svědky 10x rychlejšího oteplování, které odstartovala průmyslová revoluce.

Od roku 1880 (za 142 let) se naše Země globálně oteplila zhruba o 1,6 °C a předpokládá se další ohřátí o 3 až 4 °C do konce století, pokud nezačneme okamžitě jednat. Mezi hlavní příčiny tohoto zrychleného globálního oteplování Země patří nerovnovážný nárůst skleníkových plynů (oxid uhličitý, metan, ozón a vodní pára) v atmosféře vlivem lidské činnosti.

Příčiny velkých změn

Oxid uhličitý (CO2) je skleníkový plyn, který by, včetně zbývajících tří, na naši Zemi působil i bez přičinění člověka, jelikož je potřebný pro její správný chod. Působením průmyslově a konzumně založeného člověka je však do ovzduší vypouštěno jeho nadměrné množství (až o 40 % vyšší než je pro planetu přirozené). Největší příčinou tohoto jevu je spalování fosilních paliv – zejména ropy, uhlí a zemního plynu. Toto vytváří nerovnováhu, která se vždy musí někde projevit.  V tomto případě se zvyšující koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, která je aktuálně nejvyšší za posledních 800 000 let, projevila dle vědeckých studií globálním oteplováním – konkrétně zvýšením teploty na Zemi, která zapříčiňuje tání ledovců, a to má za následek nárůst hladiny oceánů, což způsobuje erozi pobřeží, záplavy, přívalové srážky, pronikání přílivové vody do ústí řek a říčních systémů, kontaminaci zásob pitné vody a zemědělských plodin, mizení hnízdících pláží a pobřežních nížin a mokřadů, jak informovalo OSN.

Tento nárůst hladiny, který je aktuálně nejrychlejší za posledních 2800 let, do roku 2050 ohrozí 300 milionu obyvatel přímořských států, jak vyplývá z výzkumu, jenž byl zveřejněn v časopise Nature Communications, který však zohledňuje Pařížskou dohodu (celosvětová dohoda o snížení emisí skleníkových plynů), která se současně podle plánu neplní. Jestliže by se od Pařížské dohody zcela upustilo, tak v nejčernějším scénáři do roku 2100 bude ohroženo až 640 milionu lidí. Je potřeba zmínit, že toto není pouze „problémem obyvatel přímořských států“, ale i nás jakožto vnitrozemců, poněvadž právě k nám lidé z pobřeží budou nuceni utíkat – migrovat, až se jejich domovy zaplaví.

The Green deal

Dalším tématem je také okyselování oceánů, jež je způsobeno rozpouštěním přebytku oxidu uhličitého z atmosféry. Podle vědců bychom měli omezit spalování fosilních paliv, abychom pomohli sobě i naší planetě a zabránili nejen stále narůstajícím klimatickým katastrofám jako jsou hurikány, povodně, sucha a požáry, ale také tragédiím jako je vymírání živočišných druhů, nedostatek pitné vody a zvyšování hladiny oceánů, do roku 2030. Z tohoto důvodu vznikla tzv. „Zelená dohoda pro Evropu“ neboli The European Green Deal, která má za cíl pomocí souboru politických iniciativ dosáhnout do roku 2050 klimaticky neutrální Evropy. Evropa by se tak stala prvním klimaticky neutrálním kontinentem na světě.  Pro dosažení této dohody Evropská komise vydala již první základní balíček opatření s názvem „Fit for 55“, jehož název je odvozen od iniciativy, která si klade za cíl snížit emise skleníkových plynů EU do roku 2030 o celých 55 % oproti roku 1990.

Tento plán však ve společnosti vyvolal značnou kontroverzi, poněvadž obsahuje několik legislativní návrhů týkajících se klimatu, energetiky a dopravy, které ovlivní každého z nás. V čele stojí především zákaz prodeje nových benzinových a dieselových aut od roku 2035. Green Deal obsahuje také několik nových strategií k udržitelnému hospodářství a výroby potravin.  Zatímco oxid uhličitý se skloňuje především s průmyslem a dopravou, metan je velkým vykřičníkem dnešního hospodářství (ačkoliv emise metanu pochází také i z těžby fosilních paliv a rozvoje průmyslu stejně jako CO2).

Neekologické krávy

I přesto, že je metan 20 až 28x silnější skleníkový plyn než oxid uhličitý, je ve společnosti diskuse na téma metanu a globálního oteplování stále převáděna do vtipu, jelikož mimo jiné metan vzniká i v trávicím traktu dobytka, jenž je poté vypouštěn do ovzduší, atmosféry. Pro příklad závažnosti situace jedna kráva za svůj život vyprodukuje takové množství emisí, jako kdybychom autem objeli 1,5x celou naši planetu.  Na světe je ročně zabito masným, mlékárenským a drůbežářským průmyslem více než 150 miliard zvířat, načež spoustu produktů z těchto zvířat vyhodíme.

Proč veganství?

Veganka propagující zdravý a ekologický životní styl Karolína Rathousová alias Dewii ve videu #ClimateChangeMatters pro Greenpeace uvedla: „Ročně se vyhodí tolik masa, jako kdybychom zabili 75 milionu krav a nikdy je nesnědli.“  Jako možné řešení tohoto problému se jeví snížení masné produkce, která by měla v této situaci obrovský ekologický i etický význam.

Dalším významným faktorem globálního oteplování, které se samo nabízí otevřít při diskusi na téma udržitelného hospodářství, je fenomén odlesňování ploch neboli deforestace, tedy kácení tropických deštných pralesů a lesů. Toto odlesňování krajin se děje kvůli vytváření nových plantáží a pastvin pro hospodářská zvířata, zpracování dřeva a průmyslových výstaveb. Lesy přitom významně ovlivňují teplotu Země (dle studií je v přírodě až o 3 °C nižší teplota než ve městech) a už jenom tím, že existují, nám pomáhají bojovat proti globálnímu oteplování. Podílí se například na správném chodu vodního cyklu a především na vypařování tepla. Proto by mělo být v našem zájmu udržet si v regionech co nejvíce přírody, jen to je možné.

České iniciativy v boji proti ekologické katastrofě

Dobrou zprávou je, že nejen ve světě, ale i v České republice vzniklo několik organizací, které mají za cíl vrátit zeleň do měst. Jednou takovou je iniciativa Sázíme Česko, projekt Richarda Krajníka a Filipa Hradila, kteří sází nové stromy a napomáhají tak v boji proti klimatické krizi. Na jejich webových stránkách (www.sazimecesko.cz), kde o sobě napsali: „Nejsme vystudovaní ekologové… Jsme jen dva normální kluci, co se rozhodli, že udělají maximum, aby něco změnili.“ se může do výsadby zapojit každý. Ke dni 21. července 2022 s pomocí dobrovolníků vysadili  více než 18 200 stromů a 14 000 keřů. Dalším důvodem, proč omezit kácení, je ztrácení unikátní biologické rozmanitosti Země jako důsledek deforestace, poněvadž více než polovina všech rostlinných a živočišných druhů žije právě v oněch tropických lesích. Dle výše uvedených faktických záležitostí vyplývá, že klimatická změna je vážnou smrtelnou hrozbou pro nás, naši Zemi i veškeré živočichy zde žijící, se kterou by každý člověk měl chtít něco aktivně dělat, pakliže mu není budoucnost jeho či jeho potomků lhostejná.  A protože možností, jak může každý přidat ruku k dílu a omezit tak devastování naší planety, je hned několik, dovolila jsem si některé z nich uvést:

1. Třídit odpad.
2. Nakupovat věci a oblečení z druhé ruky.
3. Nakupovat méně.
4. Nosit s sebou láhev na vodu, namísto kupování si vody balené.
5. Nebalit ovoce a zeleninu do igelitových sáčků, když už svůj přírodní obal mají, anebo používat znovupoužitelné látkové pytlíky.
6. V zimě se více oblékat, namísto vytápění si bytu na tropickou teplotu.
7. Volit v situacích, které to dovolují, ekologičtější dopravní prostředky – své nohy, kolo, koloběžku, MHD, anebo se domluvit a jezdit do práce s kolegou společně.
8. Zastavovat vodu při čištění zubů.
9. Omezit napouštění vany sloužící k relaxaci.
10. Podporovat lokální zemědělce, hospodáře, podnikatele …
11. Nesvítit v celém bytě, když jsem pouze v jednom pokoji.
12. Zajímat se o udržitelnost.
13. Omezit spotřebu živočišných produktů – maso, vejce, mléko, sýry, …
14. Šířit klimatickou osvětu mezi své blízké.
15. Neplýtvat potravinami.
16. …

Budeme rádi, pokud se s námi podělíte o vaše tipy a zkušenosti, jak bojovat proti globálnímu oteplování, a napíšete nám je do komentářů.