Když se obrátíme k obecné definici úspěchu, narazíme na podobně strohé vysvětlení jako například: „splnění cíle nebo účelu“. V podstatě za úspěch považujeme něco, co dobře dopadne, je žádoucí nebo příznivé. Úspěšný člověk si pravděpodobně uvědomuje svůj vlastní cíl, ten se však může proměňovat v čase a v závislosti na momentálních okolnostech. Naše cíle tedy mohou být dosaženy, vyřazeny nebo přerušeny. Ve společnosti se také příliš nemluví o stupních úspěchu – buď přítomen je nebo není, stejně jako neúspěch. Škála je však širší než si myslíme.
Čím víc zaměření, tím víc možností
Vědci, kteří se zabývají úspěchem zaznamenali, že v mnoha oborech přichází ta nejvíce „nadupaná“ práce mířící k úspěchu v mladším věku, uvedl v článku pro The New York Times vědecký reportér Benedict Carey. Mladí lidé mívají zpravidla více energie, větší chuť riskovat a jsou zapálení do svých projektů. Naučí se, jaké to je být zodpovědný a disciplinovaný již v raném věku. To jim může i pomoci si nastavovat ambicióznější cíle.
Záleží úspěch na věku?
Průměrný věk, kdy lidé přichází na pomyslný vrchol úspěchu se mezi obory liší. Stan Lee, legendární autor komiksů a editor v Marvel Comics, napsal svůj první superhrdinský komiks ve věku 39 let. Průměrný věk zakladatelů firem podle výzkumu Pierre Azoulay, profesora z Massachusetts Institute of Technology, je 41,9 let. Jean-Baptiste Lamarck poprvé publikoval téma evoluce v 57 letech, a bylo mu 66 let, když vydal knihu Philosophie Zoologique na podporu evoluční teorie. Pokud zůstaneme u vědy, výzkum zkoumající úspěšné vědecké kariéry nachází řadu faktorů, které nemají nic společného s věkem a takzvanou „ranou hvězdou“. Výsledky naznačují, že úspěch závisí na kombinaci osobnosti, vytrvalosti a v neposlední řadě také na štěstí. A to platí v jakékoliv oblasti.
Medaile z olympiády
Nelze popřít fakt, že na věku v jistých ohledech záleží. Jak stárneme, některé dveře se nám zavírají a do jiných je obtížnější se vtěsnat. Sportovní prostředí je toho příkladem. Průměrný věk medailisty na letních olympijských hrách je 26,2 let, zatímco průměrný věk medailistky je 25,2 roku. Nejnižší věkový průměr mají gymnastky. Průměrnému medailistovi v gymnastice je pouhých 18,5 let.
Pojetí úspěchu se přirozeně formuje již od dětství – záleží na genech, výchově, vnitřním nastavení nebo hodnotách. K našemu přístupu k úspěchům a ambicím se přirozeně zamotává i okolí, trendy a v posledních letech významně také sociální sítě, které nás ovlivňují více, než si myslíme.
Laťka 30 pod 30
Moderní společnost na nás vytváří obrovský tlak. A je v něm zahrnut především tlak na úspěch. Ankety úspěšných mladých lidí jsou toho důkazem. Média se ráda zaměřují na talentované lidi, kteří dosáhli mimořádného úspěchu v raném věku nejen proto, že je to neobvyklé a tedy zajímavé. Naše pozornost se tak soustřeďuje k odlehlým, neobvyklým příběhům, které vyčnívají.
Jsou mladí, schopní a úspešní. A vy byste je měli znát – slogan žebříčku 30 pod 30 české verze časopisu Forbes, který je považován za jeden nejčtenější byznysový magazín na světě. Už jen ohraničení „30 pod 30“ vyvolává tlak a v podstatě nám říká, že existuje určitá hranice, do které bychom se měli vejít.
Co v ambiciózním dvacetiletém člověku, který právě hledá svoji oblast úspěchu a postupně se v ní začíná orientovat, dokáže vyvolat níže uvedený příběh?
Rozhodl se, že vzkřísí zašlou slávu českého obuvnictví a obnoví ve Zlíně baťovskou tradici. Mělo to ale drobný háček. V té době mu bylo teprve 17 let, takže si na vlastní firmu musel oficiálně rok počkat. O tři roky později má jeho značka bot Vasky (název vznikl podivným skloňováním jména Vašek) roční obrat 13 milionů korun, zhruba pět tisíc prodaných párů bot za minulý rok a tři obchody v Praze, Brně a Zlíně. S podnikáním koketoval od dětství, ale naplno se do něj vrhl až ve chvíli, kdy mu diagnostikovaná cukrovka zastavila slušně rozjetou atletickou kariéru – Staněk je čtyřnásobným juniorským mistrem republiky v běhu na 800 metrů.
Dovede ho k větší motivaci, odhodlání a chuti do práce – být na stejné, nebo alespoň podobné úrovni jako Vašek? A nebo naopak bude prožívat pocit méněcennosti a nervozitu z toho, že nestíhá?
Fakta a fikce
Psychologové a odborníci v posledních několik letech mluví v souvislosti s trendem být úspěšný o negativním dopadu především na mladou generaci. Tento model je také doprovázen důrazem na vzhled, módu a na shromažďování materiálního bohatství. Není tajemstvím, že prevalence duševních onemocnění u mladší generace narostla po proběhlé pandemii také díky nadužívání sociálních sítí, které stále expresivněji nabízejí krásné, úspěšné a talentované lidi, se kterými se dospívající člověk může velmi snadno začít poměřovat.
Žít svůj americký sen
Většina populární literatury zaměřené na úspěch se zabývá kritérii úspěšnosti odvozené z obchodního modelu. Ten má většinou co do činění akorát tak s výší zisku nebo nahromaděným bohatstvím obecně.
Emma Bradshaw a kolegové z Australian Catholic University se zaměřili na odvrácenou stranu takzvaného amerického snu, který považuje bohatství a hmotné předměty za klíč ke štěstí a úspěchu. Bradshaw a kolektiv naznačují, že v případě, kdy někdo dosáhne požadované výše finančního zajištění, má stále větší potřebu mít víc. Výsledkem takového snažení může být spíše frustrace pramenící jednoduše z toho, že očekávaná životní spokojenost nepřišla nebo rychle pominula. Honba za peněžním blahobytem tak časem odkrývá skutečnou prázdnotu, která je pro doopravdy úspěšný pocit potřeba vyplnit.
Eskalace očekávání
Čím více se posouváte na pomyslném žebříčku bohatství, tím více se projevuje srovnávání mezi vámi a těmi, kteří vlastní ještě větší množství hmotných věcí. Psycholog Mihaly Csikszentmihalyi z oblasti pozitivní psychologie tento jev pojmenoval jako fenomén eskalace očekávání.
Perfekcionismem k neúspěchu
Honby za úspěchem se více či méně dotýká i známý perfekcionismus. Studie z roku 2022, jež se objevila v Personality a Social Psychology, porovnávala perfekcionismus se stanovenými dosaženými cíli a zjistila překvapivé výsledky. Perfekcionismus vede paradoxně k horším výsledkům, nikoli k těm lepším. Ve skutečnosti jiné studie odhalují, že perfekcionismus nejenže přináší horší výsledky, ale také může způsobit úbytek kreativity.
Perfekcionismus znamená držet se standardů, které jsou velmi vysoké a jež vyžadují intenzivní pozornost. Na druhé straně takzvaná excelence je o stanovení dosažitelných cílů, do kterých je potřeba vložit pouze část energie a po jejichž dosažení přejdete k jiným úkolům bez dramatického vyčerpání nebo ztráty motivace, což se při přehnaném úsilí stává zcela běžně.
Pokud máte vysoké, zato reálné ambice, po jejich dosažení můžete postoupit na další metu. Kromě lepších výsledků vám zůstane také energie na radování se z pokroku a vaše motivace pokračovat zůstane zachována. Perfekcionisté trpí věčnou nespokojeností, čímž trpí jejich motivace, což vede k horším výsledkům a v konečném důsledku i k vyhoření.
Kultura a společnost
Každý z nás prochází procesem tzv. enkulturace. Jedinec přebírá vzorce a chování kultury, ze které pochází. To zahrnuje určení hodnot, přesvědčení, norem a očekávání okolní společnosti. Naproti enkulturaci se objevuje i termín akulturace. Ta je definována jako soubor psychologických změn, ke kterým dochází, když se členové menšinové skupiny přizpůsobí skupině hlavního proudu, známého také jako mainstream. To zahrnuje učení o hodnotách, přesvědčení, normách a očekávání v novém prostředí.
Tak či onak, úspěch není statický. Není to ani vlastnost. Neplatí ani přímá úměra, která píše rovnítko mezi peněžním bohatstvím a úspěchem. Pocítit ve svém životě úspěch, i přesto, že nezapadá do představy a očekávání druhých lidí, je vždy tou správnou cestou. Nikdy není pozdě na úspěch stejně jako nikdy není brzy dosáhnout toho, po čem toužíme. Pokud si vytvoříte svou, tedy vnitřně opravdovou definici toho, co pro vás úspěch znamená, zjistíte, že nezáleží na věku, penězích nebo slávě, kterou vám přinese. To, co takový úspěch ve vašem životě naplní, nebude ani vaše peněženka, ani srdíčka na sociálních sítí, ale vaše vnitřní spokojenost.
