Manifestace: rozkol mezi splněnými sny a znásilněním myšlenek

Lidé věří rádi tomu, co si přejí, aby bylo pravda.“ –  Gaius Julius Caesar

Výrok vycházející z amfiteátru starověkého Říma nabývá čím dál více na své aktuálnosti. Víru a přání převedených do reálného a hmatatelného světa by mohl nejlépe vystihnout pojem manifestace. Všichni jsme se s ní někdy setkali. A pokud ne, tak je pravděpodobně s námi, respektive s naší pevností a urputností, něco špatně. Nemusíme být však nutně skleslí, jelikož tu má hlas každé slovo, každá pravda.

Snít či bdít?

Troufám si říct, že sen má každý člověk na této planetě. Vezměme to popořádku, pěkně hierarchicky v protikladech. Někdo chce dosáhnout bohatství vnějšího, někdo naopak vnitřního. Jiný si chce dopřát biopotravin, dalšímu postačí v rámci skromného přání čistá voda a chleba. Zbytek si může přát například snovou kariéru, načež mu může odporovat menšina či většina (nechť každý posoudí podle vlastních zkušeností), která si stojí za zdravím a snovou rodinou. A k tomu pár maminek nebo tatínků by si přáli sen v plné palbě – v podobě kvalitního spánku.

Co je to manifestace?

Všeobecně známý princip manifestace se jeví jako nejlepší volba, jak propojit víru, přání a v neposlední řadě i tu pravdu. Když si budeme nahlas, v duchu nebo na papíře opakovat přání obalené úhlednou pozitivní větou (pro větší účinek pár souvětími) s dopomocí kolečka naše domácího hryzavého přítele, a navíc připojíme autentičnost a soustředěnost, vznikne jeden (ne)známý elixír. Kdo by se ho nechtěl napít! Někdo by se přeci jen našel.

Sto lidí, sto pohledů na věc. Tak někdo například nedá ani na racionalitu, ani na cílenou práci s myšlenkami v podobě manifestace. V globálním měřítku se můžeme čím dál více setkat s fatalisty. S výroky typu „to je na osudu, já to nějak neovlivním“ se přeci už narodili. Zákon přitažlivosti? Pro takzvaného „osudomaniaka“ manifestace buď neexistuje, nebo už zavání jakýmsi fyzickým napadením – znásilněním myšlenek.

Tajemství přání

Tajemství – film a kniha Australanky Rhondy Byrne, hojně rezonovaly s částí společnosti, co se týče manifestace neboli zákonu přitažlivosti. Producent onoho filmu Paul Harrington navázal na Byrne knihou Tajemství pro mladé, kde hromadí příběhy dospívajících lidí, kteří si změnili život díky přenastavení mysli. 

Patnáctiletý Jason popisuje svoji zkušenost s pomluvami: 

„Začal jsem si představovat, jak jsem ve škole oblíbený, jak mám vynikající vztahy s přáteli a nedostávám se s nikým do střetu. Je to úžasné. Všichni se ke mně nyní chovají hezky, a dokonce i můj nepřítel se změnil!“

„Tohle a ještě další věci jsem k sobě přilákal, když jsem použil Tajemství. Člověk může začít PRÁVĚ TEĎ a VŠECHNO změní.“

„ZAŘIĎTE SI ŽIVOT PODLE SVÝCH PŘÁNÍ JEŠTĚ DNES!“

Otázkou je, zdali propaganda, přehršel motivace a bestseller nepřebíjí čistotu a původní význam samotné manifestace. Manifestace představuje určitý nástroj, jenž můžeme uchopit několika způsoby. Vzpřímeně, ve stojce, v sedě, na jedné noze nebo na druhé, určitě bychom si vzpomněli na pár dalších. Když už se nám podaří nástroj uchopit tak nějak rozumně, měli bychom ho začít používat, a ne jej držet v ruce jako žezlo, nebo se na něj s nadějí zasněně dívat.

Lidské zkušenosti vykreslují příběhy, kdy se manifestace stala jejich posvátným chrámem, na který se mohou obrátit v případu nouze.

Kvantová fyzika a ohýbání reality

Pozastavme se ještě chvíli u Tajemství. Jak už to tak z principu (ne božského) bývá, kniha si pod svoji obálku založila i nános kritiky: obsah knihy nepředstavuje „tajemství“ a nic nového, jde o politické uspokojení, neschopnost jednat s realitou a klišé. Byrne svůj výzkum opírá o kvantovou fyziku, proti tomu se postavila harvardská fyzička Lisa Randallová. Nezisková organizace Center for Inquiry, která se staví proti pseudovědě a paranormálním jevům shrnula knihu do větné recenze, že shromažďuje banální věci, magické myšlení a skryté znalosti.

Ve filmu Tajemství se objevil také profesionální kouč a motivační řečník Joe Vitale, který podává smělé vysvětlení. V našem mozkovém kmeni existuje neuronová síť nazvaná retikulární aktivační systém (RAS). Málokdo však tuší či ví, že tento systém jsme schopni naprogramovat tak, aby přitahoval věci/zážitky/úspěchy, které chceme mít nebo zažít. Pokud si opakovaně (a jsme opět u pana hryzáčka) vizualizujeme touhu v naší mysli, pak skrze trénink mozku můžeme dosáhnout reálných vytoužených přání.

„Abyste mohli použít zákon přitažlivosti, musíte se nejprve vědomě rozhodnout, co chcete, a poté pomocí nástrojů představivosti, emocí a opakování říct podvědomí, aby to šlo hledat,“ tvrdí Vitale. Tím se mozek zaktivuje a donutí nás podniknout potřebné kroky k realizaci.

Stačí si jen přát?

Vitale také upozorňuje na častý omyl a tím je již zmiňovaný fatalismus. Podle něj nemůžeme jen sedět a čekat, že se něco stane mávnutím kouzelného proutku. Pro proces přitažlivosti musíme mnohdy reagovat na signály podvědomí, které nás upozorní na to, co máme momentálně udělat a my bychom měli signály vědomě přijmout a konat, abychom si splnili svá přání.

Kouč a spisovatel se hlásí mimo jiné k náboženskému hnutí New Age, jehož význam tkví v alternativní medicíně, věštění, pozitivním myšlení a mnohdy i v pseudovědě. Myšlenky americké organizace podpírá humanistická a transpersonální psychologie.

Jaká tvrzení tedy můžeme považovat za relevantní, a jaká už přesáhla hranici důvěryhodnosti? Nechť každý opět posoudí sám, v co věří a v co věřit chce, kde chce hledat pravdu a kde už nikoliv.

Kam směřuješ svou pozornost

Vědci stále zkoumají, zda je manifestace vědecky dokázána. Základní psychologie podložená na výzkumech a faktech však uvádí, že na co se v životě velmi soustředíme, získáme – náš mozek bude vyhledávat podněty, které naše přání upevní, aby se záměr mohl stát skutečností.

Existuje charakteristika člověka, která by dokazovala prokazatelnost účinku zákonu přitažlivosti? Můžeme se pokusit ji vykreslit. Inteligentní, vnímavý, cílevědomý, pracovitý a dál?

Představte si sebe v roli pozorovatele a skromného posuzovatele. Na manifestačním sletu se sejde jeden matematik, jedna jogínka lehce šmrncnutá osudem, jedno pětileté dítě a jeden stařík vyzrálého nivového věku. Někomu postačí k úspěšné realizaci přání čísla, někomu fantazie, někomu poctivá práce, někomu osud a někomu přeci jen ta manifestace.

Zajímá tě nae? Odebírej náš feed a objev toho více