“Děláš věci na poslední chvíli!” Okay a bylo nutné je dělat předtím? Není to jednoduše tak, že jste schopni intuitivně zhodnotit, kdy s úkoly začít a zavčasu je také dokončit? Přeci mírný tlak na deadliny, nebo jiné časové limity, může být tím zdravým tlakem, díky kterému můžeme úkol vypracovat za kratší dobu, než by bylo skutečně nutné. Jaký je tedy rozdíl mezi prokrastinací a schopností být efektivní při plnění našich povinností?
Prvně se pojďme podívat na prokrastinaci jako na něco, co nám může přinést užitek. Existují důkazy o tom, že tzv. “čekání do poslední chvíle” může skutečně přinést lepší způsob řešení, než kdybychom se rozhodli úkol splnit dříve, než vlastně musíme.
Za druhé je třeba si uvědomit, že ve větším množství úkolů, které nejsme schopni zapracovat najednou, dokážeme vytřídit priority, které jsou zapotřebí učinit dříve a odložit nebo prokrastinovat v činnostech, které skutečně můžeme dokončit později.
A poslední užitečnou vlastností prokrastinace je fakt, že zmírňuje stres v případě, že jsme dostali úkoly, které nám nahánějí hrůzu, nebo jež musíme dokončit v krátkých termínech. Shrňme si to v příkladu. Dostanete od svého šéfa úkol zhotovit velmi důležitý přehled za nějaké období. Jste přirozeně nervózní, abyste report připravili správně. Když jej odsunete a rozhodnete se místo toho na nějaký čas si odpočinout a nebudete úkolu nějakou dobu věnovat pozornost, zklidníte se a následně pak přistoupíte k plnění úkolu s klidnější myslí.
Kdy je tedy prokrastinace problém?
Chronická prokrastinace je ovšem jiný příběh. Právě ta se projevuje skutečným zpožděním při vypracovávání úkolů. Práci tak odevzdáváme po termínech a často se může stát, že úkol, který nám byl zadán, již není vyžadován, protože jej kupříkladu zhotoví někdo jiný. Pokud tímto způsobem přistupujeme ke většině povinnostem, naši mysl zaplní obavy a stres z toho, jak nejsme schopni vůbec nic stihnout včas. A to si vědomě či ne, začneme vyčítat. Obalíme se pocity viny a ty se v dlouhodobém horizontu našeho chování přesouvají i do dalších odvětví našich životů.
Psychologové Tice a Baumeister se podívali na akademickou prokrastinaci studentů a zjistili, že prokrastinátoři zažijí mnohem více stresu, nemocí s tím souvisejících, a zároveň vykazují i horší průměry oproti neprokrastinujícím žákům.
Co je příčinou prokrastinace?
Dvě dispozice jsou klíčové pro tendenci k odkládání úkolů. Jsou jimi Time management a schopnost regulovat emoce. Jedinci, kteří mají potíže se špatným plánováním režimu nebo úkolů mohou zjistit, že právě dokončování úkolů, mimo řádné termíny, je u nich v podstatě chronickou záležitostí. Důležité je také to, jak úkoly vnímáme. Pokud jsou pro nás něčím nepříjemným a nestavíme se k nim například jako k možnosti pro získání nových znalostí nebo zkušeností, náš mozek začne vyhledávat právě ty činnosti, které jsou pro naší pozornost mnohem příjemnější.
V každém případě rozlišujeme různé přístupy k prokrastinaci. Zatímco někteří jedinci odkládají “to do tasks” úmyslně, jsou tu i tací, kteří jednají zcela intuitivně a neúmyslně. A právě tento druhý typ zkoumal tým vědců. Zde jsou některá z prohlášení, které mohou naznačovat, že se mezi ně řadíte:
Stupnice neúmyslné prokrastinace:
Určete, do jaké míry souhlasíte s následujícími položkami. (1 = Nesouhlasím a 5 = Velmi souhlasím).
- Zřídkakdy začínám s úkoly, jakmile dostanu zadání.
- Mám v plánu s úkolem začít, ale někdy se mi to nepodaří.
- Opravdu chci úkoly dokončit včas, ale velmi zřídka se mi to podaří.
A teď se vraťme k efektivitě, o níž byla řeč v začátku našeho článku. Jak můžeme poznat, že se jedná právě o ni? Níže najdete body, které se jí vyznačují.
- Nemá smysl dělat něco brzy, ještě je na to dost času.
- Nic nezískám tím, že to udělám s předstihem.
- Až se bude blížit termín, začnu na tom pracovat. Získám tím energii, která mi pomůže udělat to rychleji a včas.
Co dělat s prokrastinací?
Jste-li prokrastinátor, který má v plánu jím nebýt, určitě jsou vhodné kurzy nebo knihy na Time management. Co dále pomáhá, je vědomé “kouskování” větších úkolů. Rozdělením na menší úkoly vám může pomoci lépe celou povinnost dokončit. Doporučuje se také “osobní systém odměn”, ve kterém se něčím pochválíte za splněný úkol nebo jeho část. Velmi efektivní jsou připomínky. Využijte pro práci svůj Smartphone a plánujte si časové úseky pro práci, které vám připomene notifikace.
Hodně štěstí v plnění vašich úkolů!
Zdroj: PsychologyToday.com
