Proč není jedno, co se děje kolem nás, aneb jak funguje kolektivní nevědomí

„To co se ve světě děje vždycky nějakým způsobem aktivuje lidské nevědomí.“Stanislav Grof (americký psychiatr českého původu, spoluzakladatel transpersonální psychologie a metody holotropního dýchání)

Jungova zkušenost

Kolektivní nevědomí popsal již slavný psycholog Carl Gustav Jung v souvislosti s vnímáním prostředí v Německu během II. Světové války. Přejížděl tenkrát ze Švýcarska do Německa jako předseda psychoanalytické společnosti. 

“V prvních dnech se tam cítil, jako by byl v jednom velikém blázinci. Pak si na to zvyknul, a dokonce se upřímně nadchnul pro to, co se tam propagovalo, byť věděl, že je to zavádějící. To kolektivní nevědomí je zkrátka něco, co člověka nasává… Když potom zase odjel, měl v tom Švýcarsku dojem, jako by přijel z nějakého jarmarku šílenců.” 

 — Stanislav Komárek, přírodovědec a profesor v rozhovoru pro Český rozhlas

Atmosféra z války

Bezesporu právě tahle válka měla jeden z nejhlubších dopadů na lidské přemýšlení, chování, vědu a její výzkumy. Není náhodou, že právě téma II. SV je tolik diskutované, a to i dnešní generací a řadí se do historických témat, které nejvíce ovlivnily politickou situaci, legislativu a také které zavdalo za příčinu silnějšímu definování morálních a etických hodnot v jednotlivých společenství.

Podle Junga a dalších psychologů a psychiatrů, je pojem kolektivní nevědomí jakýmsi shlukem toho, co se v minulosti ve společnosti odehrálo a co se děje aktuálně. Tento komplex dějů pak ovlivňuje náladu a atmosféru mezi lidmi, aniž bychom si toho byli plně vědomi. Můžeme se jen domnívat, jak chování našich předků a historických událostí, upletlo řetězec, který ovlivňuje naší dnešní společnost dnes a denně. Někteří tvrdí, že kolektivní nevědomí se vyznačuje i jakousi frekvencí nebo vlnou, která se protíná ve všech lidských myslích.

30 000 včel v jednom úlu

Jako příklad uvádí Stanislav Komárek, profesor a přírodovědec, chování v kolektivním nevědomí i u dalších živočichů.

„U sociálních hmyzů není příkazní systém, že by včelí královna zavelela ráno nástup, tam by nastoupily ‚nadvčely‘ a jim další podřízené a podle toho by se letělo na řepkové pole u lesa. Tam vzniká cosi jako prestabilizovaná harmonie, kdy jedna každá součást, byť na nevědomé úrovni, ví o celku a je schopna v něm fungovat bez centrálního systému.“

Stanislav Grof zdůrazňuje vliv kolektivního nevědomí na osobní situaci každého z nás. Zmiňuje psychospirituální krizi jako následek nízké pozornosti našeho vnitřního světa, výměnou za pozornost vně, do okolí, do společnosti. Říká, že:

„Když jsme příliš vtaženi do toho, co se děje ve světě kolem nás, tak si ani neuvědomujeme, co se děje v našem vnitřním světě a jak se to v něm odráží. Když se ale naše pozice ve světě hroutí, například když se zhroutí manželství, když máme problémy v práci, nebo když se mění celková hospodářská situace a přicházíme o peníze, tak mají lidé pocit, že jsou ve slepé uličce. Potom se všechna energie dostane do nitra, aktivují se hlubší hladiny v nevědomí a lidé začnou prožívat velice mimořádné zážitky, které normálně nemívají.“

Část vědy se od pojmů jakými je spiritualita odtahuje, jelikož ho materiální a na experimentech postavená věda, nelze logicky popsat či vysvětlit. Profesor Grof s tímto přístupem nesouhlasí a tvrdí, že absence spirituality v dnešní době zavdává depresím, úzkostem, nespokojenosti lidí s jejich životy a může vést k užívání drog a jiných opojných a psychedelických látek, které tyto stavy nahrazují. 

Jak politika může ovlivnit kolektivní nevědomí

Za posledních pár let se v České republice vystupňovala a silně zmedializovala situace kolem současného premiéra Andreje Babiše a také v souvislosti s hnutím ANO, které založil a jenž má v současnosti zajištěnou většinu hlasů ve sněmovně pro schvalování vyhlášek a zákonů, včetně struktury státního rozpočtu. Dále díky obsazení stranových ANO ministrů na jednotlivých úřadech může premiér ovládat zdravotnictví, zahraniční politiku, obranu a další a další klíčová odvětví, ve kterých je důležité dodržovat nestrannost systému, správného a transparentního procesu u výběru státních zakázek a především přínosně řídit jednotlivá ministerstva, včetně zodpovědného stanovení rozpočtů a mnoho a mnoho dalšího.

Jak se v posledních měsících ukázalo, Andrej Babiš se stal negativním fenoménem České republiky. Je vnímám jako velmi nedůvěryhodná osoba, která má v současnosti obrovskou zodpovědnost ve své moci. Jeho vliv postupem let, po která působí v politické sféře, narůstá. Některá média hovoří o tom, že se z něj stalo nebezpečí pro státní finance a finance čerpané z Evropské unie, tím pádem i pro rozpočet jako takový a v důsledku pro ekonomickou stabilitu, spravedlnost a životní úroveň obyvatel celé České republiky, která díky upřednostnění premiérových vlastních zájmů a miliardového bohatství, stagnuje nebo se nerozvíjí vůbec.

Ať už aktivně sledujete politické dění v naší republice či nikoliv, do našeho kolektivního nevědomí se ukládá to, jak tuto situaci lidé vnímají.

Ty se taky podílíš

Pokud například lidé dlouhodobě vnímají politické autority jako zloděje, lháře a podvodníky, může se stát, že v příštích volbách zvítězí někdo s podobným profilem nebo dokonce ta samá osoba, která je tam dnes. Tento vzorec je velmi nebezpečný i z toho důvodu, že tento “modus operandi” můžeme velice snadno přebírat i do ostatních odvětví v našich životech. Podíl vlivu se může projevit v despektu k vašemu šéfovi nebo zaměstnavateli, učiteli, může vyvolat iracionální nedůvěru nebo odpor k autoritám jako takovým, snahu se stahovat před mocnějšími nebo silnějšími než jsme my sami, nebo si dokonce můžeme zvyknout na to, že je s námi manipulováno a nevědomě tak hledat podobné osobnosti i do našich vztahů.

Pokud vnímáme, že jsme “uzavřeni” v sociální bublině naší politické nebo jiné společenské situaci, můžeme udělat pár věcí, které nám pomohou vše vidět s nadhledem a tím tak získat dávku nezaujetí. Účinnými nástroji je cestování a ubírání naší pozornosti zprávám z médií, poznávání nových lidí nebo míst s jinou kulturní podstatou, zvyky a zájmy.

Cestování obecně, díky změně prostředí, nám může pomoci vnímat naše vnímání z jiného úhlu pohledu. Přitom není zapotřebí jezdit daleko. Záleží, od jak velkého rádiusu si chceme odpočinout.

Atmosféru z kolektivního nevědomí můžeme vnímat od malých skupin až po ty opravdu rozsáhlé. Kolektivní nevědomí pracuje v třídním kolektivu, ve sportovní skupině, v partě kamarádů, ale také ve městě, ve státě a ve světě obecně. Na náladě ve společnosti má tedy podíl každý jednotlivec a proto ji logicky ovlivňuje. Existuje spousta lidí, kteří si svůj vlastní podíl vlivu na náladu ve společnosti uvědomují a pracují s ním. Někteří pociťují společenskou zodpovědnost za své chování. Takoví lidé působí často klidným a rozvážným dojmem a jejich přítomnost nám může evokovat pocit bezpečí a důvěry.

Jakou náladou přispíváte do společnosti vy? A co vaše okolí? Jak se v něm cítíte? Napište mi do directu na Instagramu. Ráda si přečtu vaše názory a zkušenosti.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *