Markéta Bartecká
#články

Potřeba změny

“Negativní emoce jsou příznakem toho, že se něčemu bráníme.” — Eckhart Tolle 

Cítíme-li v našem životě nespokojenost, nudu nebo jinou formu nenaplnění, naše mysl nám pošle signál prostřednictvím negativních pocitů. Dává nám najevo, že je potřeba změnit některou z okolností, ve které se dlouhodobě pohybujeme.

Často se potřeba změny vztahuje na dvě hlavní oblasti našeho života — osobního a toho profesního. Běžně se stává, že se zamilujeme do člověka, ze kterého se postupem času stane původce naší silné vnitřní nespokojenosti a pocit harmonie a souznění se přetočí na strach, nenávist nebo úzkost. V tu chvíli začínáme, vědomě a také nevědomě, přemýšlet o změně.

Efekt psychologického rámování

V psychologických výzkumech vzešel termín “Efekt rámování” jako jedno z vysvětlení, proč se lidé rozhodují tak, či onak. Tento nástroj se často užívá v marketingu a velmi úspěšně při sázení. Rámováním předem stanovujeme hodnotu výsledku. A ta může být pro nás buď lákavá a nebo naopak, nepřínosná. Proto se většinou rozhodujeme na základě pocitu, který v nás vyvolává. 

Příklad

Zarámování výsledku A

Můžete vyhrát 2,5 miliardy korun! 

Zarámování výsledku B

Pokud si vsadíte, máte 99,9% pravděpodobnost, že 2,5 miliardy nevyhrajete.

Tendenci nečinit rozhodnutí se špatným výsledkem máme i v případě, že se v negativní situaci právě nacházíme. Ovšem pokud víme, že rozhodování bude mít pozitivní vyústění z naší akce — instinktivně jednáme. Následky rámování výsledku rozhodnutí, je možné převést i do vztahové roviny. 

Laura, Dan a Honza  

(všechny jmenované osoby i příběhy jsou smyšlené)

Slečna Laura bydlí se svým přítelem Danem. Platí měsíční nájemné společně, tedy půl na půl. Byt je psaný na přítele. Dan je na Lauru hrubý, žárlivý a neustále jí kontroluje, kde a s kým tráví svůj čas, kromě toho jejich společného. Laura prožívá úzkosti z disharmonického vztahu a přemýšlí, jak situaci vyřešit. Bohužel se hádky zhoršují a situace se nemění.

Situace A

Když Laura přemýšlí, že opustí přítele, ví, že ztratí partnera (oslabení v sociálním začlenění), místo k bydlení a ubyde jí majetek (dražší bydlení; méně financí). Současně se obává Danovy reakce. Za rozhodnutím tedy vnímá spoustu ohrožujících situací a se změnou váhá.

Situace B

Laura má ještě jiného nápadníka, který o ní stojí — Honzu. Z rozchodu je sice nervózní, ale vnímá, že Honza se k ní chová hezky, má ji rád a ona by tak mohla žít ve vztahu, kde se cítí příjemně. Za rozchodem vidí řešení její úzkostné situace a především nový vztah, který jí těší (profit).

Zřejmé je, že při rozhodování za situace B, je mnohem snazší udělat krok z nepříjemné situace. Jak však Laura může vědět, že se jí s Honzou bude žít lépe? Vidíme-li v řešení pozitivní hodnoty, lépe se nám změna realizuje. Je však rozumné zůstávat v situaci, ve které se cítíme špatně, protože ještě nevidíme světlo na konci tunelu?

Pud sebezáchovy 

Naše rozhodování jsou z většiny iracionální. To znamená, že jednáme na základě našich pocitů. Často jsme právě z tohoto důvodu paralyzovaní a nejsme schopni pohnout se z místa. Abychom mohli obejít naší pudovou povahu, která vychází z podstaty našeho přežití, je dobré rozhodování vědomě navigovat, co možná nejčastěji. A to především v podstatných volbách, které nás mohou učinit šťastnějšími.

Kdyby Laura přemýšlela více racionálně, pravděpodobně by došla k závěru, že soužití s Danem je dlouhodobě psychicky vyčerpávající a protože je partner hrubý, déle s ním nebude zůstávat a od partnera odejde. Naším motorem jsou však emoce a pokud bychom se rozhodovali čistě racionálně, měli bychom blízko spíš k strojovému jednání.

Jak se dostat do příznivější situace? 

Naše představivost je nekonečná. Sahá jen tam, kam ji pustíme a stává se pro nás jedním z nejcennějších darů v naší mysli. Právě při volbách nám může dodat odvahu už jenom tím, že si budeme představovat, jak ze situace odcházíme a jak se otevírají před námi nové a především lepší možnosti, díky kterým se cítíme spokojenější. Můžeme si představovat nespočetné množství nových okolností, které díky změně můžeme objevit. Myšlenka vytváří pocit a pocity ovlivňují naše chování. Proto je důležitý jaký úhel pohledu si sami zvolíme.